Senátorka Warrenová se chce stát prezidentkou USA, oficiálně oznámila kandidaturu

ČTK ČTK
Aktualizováno 9. 2. 2019 22:22
Demokratická senátorka Elizabeth Warrenová v sobotu oficiálně oznámila, že se chce stát prezidentkou Spojených států. Voličům slíbila, že bude bojovat za udržení a pokračování amerického snu a že vyhlásí tažení proti zmanipulovanému politickému systému.
Elizabeth Warrenová.
Elizabeth Warrenová. | Foto: Reuters

Aby se Warrenová mohla ve volbách v roce 2020 postavit republikánskému šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, musí se nejdříve stát oficiální demokratickou kandidátkou. O kandidaturu s dalšími demokratickými uchazeči svede v první polovině příštího roku zápas ve vnitrostranických volbách.

"Tohle je boj o naše životy. Boj o vybudování Ameriky, kde jsou sny možné, Ameriky, která je tady pro každého," prohlásila Warrenová před svými příznivci ve městě Lawrence ve státě Massachusetts. "A proto dnes před vámi stojím, abych oznámila, že kandiduji na prezidentku Spojených států amerických," řekla za bouřlivého potlesku účastníků shromáždění.

Trumpa v projevu senátorka označila za nekompetentního prezidenta. "Naše země potřebuje vůdčí osobnost, která navrátí solidaritu ukradenou Trumpem," dodala.

O kandidatuře Warrenové se dlouhodobě spekulovalo. Na konci loňského prosince politička potvrdila, že o ní uvažuje. Tento týden pak své příznivce svolala do Lawrence, kde přislíbila učinit zásadní oznámení.

Média se shodují, že Warrenová, ač je řazena k favoritům, nebude mít podle médií získání stranické kandidatury snadné, neboť o prezidentské křeslo projevilo zájem několik demokratů, jejichž šance jsou rovněž hodnoceny jako vysoké. Příkladem je senátorka Kamala Harrisová či její kolega Cory Booker. V neděli se oficiálně chystá ohlásit kandidaturu senátorka Amy Klobucharová a zájem projevila také další členka Senátu USA Kirsten Gillibrandová.

Warrenová v posledních dnech čelí kritice kvůli svému údajnému indiánskému původu. Loni na podzim se omluvila kmeni Čerokézů, že k identifikaci indiánské krve po svých předcích použila test DNA, a tento týden se omluvila za to, že se bez souhlasu původních Američanů v 80. letech zaregistrovala do advokátní komory jako americká indiánka.

Trump v minulosti Warrenovou kvůli jejímu tvrzení o domorodém původu opakovaně kritizoval a také ji s odkazem na legendární indiánku posměšně nazývá falešnou Pocahontas. Warrenová, která uvádí, že o indiánském původu se u nich v rodině vždy hovořilo, si nechala loni udělat test DNA. Analýzu Trump považuje za podvod, neboť podle něj jen prokázala, že senátorka může mít zhruba 0,001 procenta domorodé krve, což je méně, než má průměrný Američan.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

Tendr na stavbu Dukovan by mohla po volbách vypsat ještě současná vláda, řekl Havlíček

Tendr na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany by mohla po volbách oficiálně vypsat ještě současná vláda. Radiožurnálu to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle energetické společnosti ČEZ dál platí listopadový termín.

Zdroj: ČTK
před 3 minutami

Nechceme novou studenou válku, řekl americký prezident Joe Biden v OSN

Svět musí spolupracovat víc než kdy dřív, protože osudy různých zemí a národů nikdy nebyly propojené více než nyní. S takovým vzkazem dnes vystoupil na Valném shromáždění OSN americký prezident Joe Biden. V projevu hovořil o snaze otevřít "éru diplomacie" po válce v Afghánistánu, posílit podporu rozvojových zemí v boji proti klimatickým změnám nebo o chystaných "protipandemických závazcích". Za sílícího napětí mezi Washingtonem a Pekingem také uvedl, že USA si nepřejí novou studenou válku.

"Náš vlastní úspěch je svázán s úspěchy ostatních. Abychom zajistili výsledky pro náš vlastní lid, musíme také být silně v kontaktu se zbytkem světa," řekl americký prezident. "Naše bezpečí, naše prosperita a samotné naše svobody jsou, podle mě, propojené víc než kdy dřív. A proto musíme spolupracovat víc než kdy dřív," pokračoval.

Biden dnes promlouval k Valnému shromáždění OSN poprvé od nástupu do Bílého domu, kde v lednu vystřídal Donalda Trumpa. Podle deníku The New York Times přišel jeho prezidentský debut v momentě "silných nových pochybností" ohledně jeho slibu vrátit USA do pozice lídra na mezinárodní scéně.

Jedním z důvodů je nedávné chaotické ukončení americké vojenské mise v Afghánistánu, kde se po dvaceti letech ujalo moci radikální hnutí Tálibán. Biden v této souvislosti řekl, že Washington chce zahájit "éru diplomacie" a že použití vojenské síly by pro USA měla být vždy až tou poslední možností.

"Mnohé z našich největších obav dnes nemají řešení v síle zbraní," uvedl Biden. V této souvislosti zmínil pandemii covidu-19 a následně avizoval, že USA ve středu oznámí "dodatečné závazky" na podporu boje proti koronaviru. Připomenul při tom, že jeho země dosud rozeslala do zahraničí přes 160 milionů dávek vakcín na covid-19.

K otázce klimatických změn americký prezident řekl, že od odborníků slyší, že se svět rychle blíží do bodu, z něhož už není návratu. Vyzval země světa, aby při příležitosti listopadové klimatické konference v Glasgow přijaly co nejambicióznější cíle a také oznámil, že bude prosazovat další zdvojnásobení amerických příspěvků na podporu ekologické transformace v rozvojových zemích.

Zdroj: ČTK
Další zprávy