Těsnou nadpoloviční většinou se senátoři rozhodli podpořit jednu z priorit v energetické politice prezidenta George Bushe. Podle agentury AP by se v národním parku mělo těžit nejdříve za deset let.

Bush souhlas senátorů pochopitelně uvítal. "Zvýšením domácí těžby pomůžeme ke snížení cen benzínu," uvedl americký prezident v prohlášení vydaném po povolení těžby. "Ropu bychom měli umět vytěžit i k přírodě šetrnými způsoby. Díky technologii můžeme v Arktickém národním parku těžit s malými vlivy na přírodu," dodal v prohlášení.

Závislost na dovozu se sníží

Energetická lobby se snažila Senát přesvědčit, že Spojené státy potřebují více než 10,5 miliardy barelů ropy, kterou by měla ukrývat severovýchodní část Aljašky. Přes 60 procent "černého zlata" USA dovážejí a těžbou by se závislost snížila.

Roční spotřeba Spojených států je ale 7,3 miliard barelů a ochránci přírody tvrdí, že ropa ze severovýchodního pobřeží Aljašky pouze minimálně ovlivní ceny benzínu a závislost na dovozu. Podle agentury AP se bude v případě těžby v národním parku v roce 2025 do USA dovážet 64 procent ropy, zatímco bez těžby v chráněné oblasti 68 procent. Přitom se ale poškodí nenahraditelné přírodní ztráty.

V hlavní roli peníze

Republikánský senátor Ted Stevens z Aljašky však v nadšení prohlásil: "Amerika potřebuje americkou ropu!" "Aljašské rezervy jsou klíčové k dosažení energetické nezávislosti," dodal Stevens. Senátoři navíc odhlasovali, že ropa z Aljašky nesmí jít na export.

Pravým důvodem Stevensovy radosti však podle AP nejspíš bude to, že zástupci Aljašky v Kongresu se o povolení těžby v parku snažili přes čtyřicet let. Hlavním důvodem jsou peníze. Cena licencí se odhaduje na 2,5 miliardy dolarů (asi 61 miliard korun), které sice připadnou federální vládě, ale Aljaška dostane svůj podíl. Další peníze poplynou do aljašské státní kasy z vytěžených barelů ropy.