Už před pár lety si odborníci všimli, že staré a vysoké sekvojovce, které jsou díky vylučovaným látkám odolné proti škůdcům, začal napadat jeden z druhů kůrovce. Experti nyní zkoumají, jestli za to může kombinace sucha a požárů, zhoršená klimatickou změnou. Loňský počet 38 uhynulých stromových obrů je překvapil. "Je to znepokojující, protože nic takového jsme předtím neviděli," popsala své překvapení pro časopis National Geographic Christy Brighamová z amerického národního parku Sequoia.
Víc důvodů ke znepokojení přinesla studie z minulého týdne, která porovnávala výsledky více než 160 výzkumů zkoumajících stav lesů po celém světě se satelitními snímky. Díky rozmanitým datům, která sahají až k počátku dvacátého století, vědci přišli na to, že sekvojovce nejsou jediné stromy, které ve velkém předčasně umírají. "Vidíme to téměř všude, kam se podíváme," říká vedoucí studie Nate McDowell.
Z výsledků vyplynulo, že mezi lety 1900 až 2015 uhynula až třetina starých lesů a v posledních 40 letech se rychlost jejich vymírání dokonce zdvojnásobila. Důvodů je víc - těžba a kácení lesů, požáry, nemoci stromů, škůdci a také měnící se klima.
Mezi stromy, jež zahynuly, vědci nejčastěji identifikovali starší a vyšší stromy, které bývají díky mohutnější stavbě odolnější, a to i při suchu a požárech. Lesy se proto stávají nižší a mladší, a tím pádem i náchylnější k přírodním katastrofám. "Naše studie přináší důkazy o tom, že klimatická změna urychluje úmrtnost stromů a významně tlačí světové lesy k tomu, aby byly mladší a nižší," vysvětluje britskému deníku The Guardian spoluautor studie Tom Pugh.
Nejistá budoucnost lesů
Podle něj studie také ukazuje, jak budou lesy vypadat v budoucnu. Mají být výrazně nižší a málokterý strom dosáhne výšek, jakých dosáhly nedávno uhynulé sekvojovce.
https://t.co/LrawmhZn17 The grand old trees of the world are dying, leaving forests younger and shorter: The effects on wildlife and the ability of forests to store CO2 from fossil fuels could be enormous. #sciencenews pic.twitter.com/eE7apMhLH2
— Science news (@UpdateonScience) May 28, 2020
"Dostáváme se do situace, kdy se lesy už nedokážou aklimatizovat. Některé druhy se dostávají za hranici toho, co mohou zvládnout," říká časopisu National Geographic Henrik Hartmann z německého Max Planckova institutu biogeochemie. Hartmann zároveň upozorňuje na to, že minimálně ve střední Evropě není těžké uhynulé stromy, o kterých vědci píší, najít. "Jsou všude," dodává.
Tento stav se však podle vědců v nejbližších letech nezmění, naopak je pravděpodobné, že bude pokračovat. "Na místech, kde jsou nyní lesy, v budoucnu žádné neuvidíme," uvádí Monica Turnerová, lesní ekoložka z Univerzity ve Wisconsinu.
"Doporučil bych lidem, aby se pokusili navštívit tyto velké stromy se svými dětmi nyní, dokud ještě můžou," souhlasí s ní McDowell.
Obrana proti změně klimatu
Studie zároveň vyvrací představu vědců, že s tím, jak se bude zvyšovat objem emisí oxidu uhličitého v atmosféře, stromy, které ho pohlcují, porostou rychleji, čímž pomohou zvrátit klimatickou změnu. Naopak se ukazuje, že stromy se proti oteplování a ztrátě vlhkosti brání tím, že uzavřou své póry a shodí listy.
Ty jsou však důležité pro přijímání oxidu uhličitého. McDowell tento stav popisuje, jako kdyby stromy "šly na raut, kde můžou sníst cokoliv, s izolepou přelepenou přes ústa".
Další problém nastává poté, co stromy uhynou a začnou se rozkládat. Při rozkladu se totiž emise, které stromy za život přijaly, vypustí zpět do atmosféry. "Oteplování způsobuje ztrátu stromů a ty zas způsobují více oteplování," shrnuje McDowell.
