Brusel/Nikósie - Půlroční "vlády" nad Evropskou unií se ujímá Kypr, jedna z nejmenších zemí EU s necelým milionem obyvatel.
Tímto středomořským ostrovem, v jehož čele stojí komunistický prezident Demetris Christofias, nyní otřásá vážná ekonomická krize. Kvůli ní Kypr musel požádat partnery o poskytnutí finanční pomoci.
Krize i rozpočty
Právě boj s dluhovou krizí a jejími dopady bude jedním z hlavních témat, které se za kyperského předsednictví budou v Unii řešit.
K dalším klíčovým otázkám, jimž se kyperské předsednictví zcela jistě nevyhne, bude příprava příští finanční perspektivy, tedy dlouhodobého rozpočtového rámce sedmadvacítky na roky 2014 až 2020. Mnoho unijních politiků se nechalo slyšet, že by byli rádi, aby se na tomto citlivém a složitém problému Unie dohodla do konce roku, tedy před koncem kyperské "vlády" v EU.
Při vyjednávání finanční perspektivy na roky 2007 až 2013 se sice podařilo dohodu najít zhruba rok před jejím začátkem, avšak až po velmi tvrdém boji. Ten se povede i nyní. Ve hře totiž bude to, kolik by chudší regiony měly získat z rozpočtu EU peněz, což je velmi důležité i pro Česko, i třeba to, jak by se měly seškrtat výdaje na zemědělskou politiku. To je zase věc, na kterou jsou velmi citlivé země jako Francie.
Kypr se ujímá předsednictví v napjaté době, kdy se Evropa a zejména eurozóna topí v dluhových a ekonomických potížích. Konec konců Kypr sám nedávno partnery požádal o finanční pomoc, přičemž eurozóna této žádosti zřejmě vyhoví.
Konkrétní podmínky a podoba záchranného plánu se budou řešit za kyperského předsednictví. Podle odhadů by ostrov mohl potřebovat až deset miliard eur, přesná částka ale bude teprve vyčíslena.
Kypr v potížích
Kypr je každopádně už pátou zemí 17členné eurozóny, která kvůli dluhovým či hospodářským potížím byla donucena požádat o poskytnutí finanční pomoci.
Záchranné programy, které jsou spojeny s podmínkami o provádění reforem, už běží v případě Řecka, Irska a Portugalska. Nedávno o pomoc požádalo Španělsko, i když u něj jde výhradně o získání finančních prostředků pro tamní banky, které mají problémy.
Právě hospodářské problémy na jihu Evropy, jejich přelévání do dalších koutů Unie, rostoucí výdaje na obsluhu státních dluhů v některých zemích či obavy o budoucnost eura budou patřit mezi "žhavá" témata, o nichž se za kyperského předsednictví bude hovořit.
Přidají se k nim i debaty o prohloubení politické a ekonomické integrace mezi evropskými státy nebo o vzniku bankovní unie. Tyto debaty se dotýkají i otázky přenosu pravomocí z členských států na Unii a Brusel, což je věc, kterou tradičně v EU provázejí ostré spory a zdlouhavá jednání.
Předsednictví nicméně po vstupu lisabonské smlouvy v platnost na konci roku 2009 prošlo velmi výraznou proměnou. Zatímco třeba za českého předsednictví, které se uskutečnilo v první půlce roku 2009, český premiér předsedal summitům EU a šéf české diplomacie zase schůzkám ministrů zahraničí, tak po Lisabonu to už tak není.
Vrcholným schůzkám šéfuje unijní prezident, kterým je nyní Herman Van Rompuy, schůzkám ministrů diplomacií zase šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová.
