Londýn, Washington - Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange, obviněný ve Švédsku ze znásilnění, byl ve čtvrtek večer propuštěn na kauci ve výši 240 tisíc liber.
Tu za něj zaplatili jeho příznivci, mimo jiné filmový režisér Ken Loach či někdejší žena proslulého hráče kriketu a kapitána pákistánského národního mužstva Imrána Chána Džemíma.
"Je to nádherný pocit znovu dýchat čerstvý londýnský vzduch," řekl Assange na schodech londýnského vrchního soudu novinářům. Následně poděkoval všem, kteří se zasloužili o jeho propuštění z vazby.
Šéf WikiLeaks se ale nyní bude muset nyní každý den hlásit na policii, odevzdá svůj australský pas a bude nosit elektronický náramek.
Také nesmí přes noc opouštět byt zakladatele zpravodajského kanálu Frontline News TV Henryho Vaughana Smitha, který mu nabídl útočiště.
Omezení týkající se fyzického pohybu má Assange bohatě kompenzovoané. Podle agentury AP mu byt skýtá velmi dobré internetové připojení.
Mluvčího WikiLeaks Kristinna Hrafnssona to dokonce vedlo k prohlášení, že Assangeovo domácí vězení je virtuální. Zdůraznil, že Assange může rozlehlé obydlí používat jako základnu ke koordinaci zveřejňování důvěrných diplomatických depeší, které ve světě vyvolalo rozporuplné reakce.
Soud nižší instance rozhodl o Assangeho propuštění na kauci již v úterý. Zástupci obžaloby se ale odvolali s tím, že by se šéf WikiLeaks mohl pokusit uprchnout.
O tom, zda bude Assange vydán do Švédska, rozhodne britský soud až v únoru.
USA hledají nitky k Manningovi
Šéf WikiLeaks tvrdí, že obvinění proti němu jsou vykonstruovaná a souvisí se snahou Washingtonu domoci se jeho vydání do USA. Tam by mohl být postaven před soud pro špionáž kvůli úniku tajných diplomatických depeší zveřejněných jeho serverem.
Assange se v úterý musel vrátit do přísně střeženého londýnského vězení Wandsworth, ve kterém se nacházel od minulého pondělí, kdy se vzdal britské policii.
Švédská justice ho stíhá na základě obvinění vzneseného ze strany dvou bývalých aktivistek WikiLeaks, s nimiž měl letos v létě údajně "nechráněný sex bez jejich souhlasu". Intimní styk byl podle výpovědi obou žen zpočátku dobrovolný, teprve pak se zvrhl ve "znásilnění".
Spojené státy se zase snaží dokázat, že Assange nabádal někdejšího armádního analytika, vojína Bradleyho Manninga, vyslýchaného nyní v Kuvajtu, k tomu, aby mu poskytoval tajné dokumenty Pentagonu.
Mohla by k tomu posloužit skypová konverzace, kterou Manning vedl s Adrianem Lamo, dalším hackerem, který ale mezitím začal spolupracovat s americkými úřady.
První dodatek ústavy USA
Assange o WikiLeaks opakovaně tvrdí, že se jedná výhradně o mediální společnost. Případné obvinění ze špionáže, které by mohlo být USA vzneseno proti soukromé osobě, by tak bylo postaveno na velmi vratkých základech.
Ačkoliv použil tajné materiály z amerických ambasád, může se šéf WikiLeaks odvolat na První dodatek americké ústavy zaručující svobodu slova. Obvinění ze špionáže na základě zákona z roku 1917 by tak u soudu nejspíš nemělo šanci. Žalobě by zřejmě nepomohl ani zákon o zneužití počítačových dat z rok 1986.
Jinak by tomu bylo v případě, že by Assange jako soukromá osoba ponoukal Manninga k tomu, aby mu poskytl tajné diplomatické depeše.
"Obávám se, že vláda se snaží potlačit aspekt, že WikiLeaks se zabývá publikační činností na internetu a snaží se zdůraznit, že server má na svědomí ilegální únik informací," řekl deníku The New York Times profesor Daniel C. Richman z Kolumbijské univerzity, který dříve sám působil u federálního soudu.
Společně s WikiLeaks by totiž musela americká vláda zažalovat také samotné Timesy, stejně jako deníky Le Monde a The Guardian či týdeník Der Spiegel, které informace od WikiLeaks přetiskly.
Vojín Manning, který působil u amerických jednotek v Iráku, od okamžiku svého zatčení v květnu letošního roku odmítá s americkými úřady spolupracovat.
