V roce 2011 byla Tursilawatiová odsouzena za vraždu svého zaměstnavatele a i přes diplomatické snahy její domoviny ji minulý týden popravili. Bez toho, aby Saúdská Arábie Indonésii předem informovala.
V Indonésii přitom probíhala poslední roky kampaň požadující její propuštění. Za milost se přimlouval bývalý indonéský prezident Bacharuddin Jusuf Habibie a další významné osobnosti.
Ještě před týdnem se odsouzená žena spojila pomocí videohovoru se svou matkou doma v Indonésii. Smrti se prý nebála. Tomu, že by ji popravili, doopravdy nevěřila.
Kabar duka kembali datang dari Arab Saudi. Tuty Tursilawati, pekerja migran Indonesia asal Majalengka, dieksekusi mati pada 29 Oktober 2018 kemarin.
— Migrant CARE (@migrantcare) October 30, 2018
.
Eksekusi hukuman mati ini lagi-lagi dilakukan tanpa ada notifikasi kepada Pemerintah Indonesia.#RIPTuty #stophukumanmati pic.twitter.com/pg5i52IY2Y
Kolem vraždy, za niž byla Tuti Tursilawatiová po sedmi letech strávených ve vězení popravena, existuje řada nejasností, které by naznačovaly mírnější trest než ten nejvyšší. Čtyřiatřicetiletá žena se hájila, že svého zaměstnavatele zabila v sebeobraně. Muž ji měl dlouhodobě sexuálně obtěžovat a v den vraždy se ji pokusit znásilnit.
Tvrdí to i indonéská organizace Migrant Care, která hájí Indonésany pracující v zahraničí. Mladá žena po zabití svého zaměstnavatele ze strachu utekla z města. Podle listu Jakarta Post ale brzy nato padla do spárů devíti Saúdských Arabů, kteří ji znásilnili a předali policii.
Třetí místo v počtu poprav
Ani tady se příběh Tuti Tursilawatiové moc neliší od příběhů mnohých jiných hospodyň z jihovýchodní Asie, které v arabském království pracují. V zemi je podle amerického deníku The Washington Post zhruba 11 milionů cizinců, kteří přijeli za prací. Asi 2,3 milionu z nich jsou ženy zaměstnané v movitých domácnostech.
Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv varují, že mnohé z nich jsou kvůli nedokonalým zákonům v zemi zneužívané a vykořisťované.
"Některé mají štěstí a najdou zaměstnavatele, kteří s nimi zacházejí dobře. Jiné ale čelí intenzivnímu vykořisťování. Někdy jsou to měsíce tvrdé práce bez mzdy, jindy fyzické násilí. Často jde přímo o otrocké podmínky," vysvětlovala už před lety Nisha Variaová z organizace Human Rights Watch.
Právě proto Indonésie v roce 2015 zakázala svým obyvatelům cestovat za prací do zemí Perského zálivu. To ovšem podle lidskoprávních aktivistů jen způsobilo, že lidé od té doby odcházejí nelegálně a s ještě menší ochranou.
Popravy nejsou v Saúdské Arábii nic neobvyklého. Podle lidskoprávní organizace Amnesty International bylo loni popraveno více lidí jen v Číně a v Íránu. Od roku 2015 v zemi podle amerického deníku The New York Times popravili už nejméně čtyři občany Indonésie a podle deníku Jakarta Post dvacet Indonésanů momentálně čeká na výkon nejvyššího trestu ve vězení.
Saúdská Arábie a Indonésie mezi sebou nemají žádnou dohodu o výměně vězňů. Ke všem popravám došlo bez toho, aby Rijád dal Jakartě dopředu vědět.
Otevírání se světu
Kromě toho případ Tuti Tursilawatiové znovu poukázal na problematickou kapitolu v otevírání saúdskoarabského režimu a tou je násilí na ženách a postavení žen ve společnosti vůbec.
S loňským nástupem korunního prince Muhammada bin Salmána k moci se přitom čekaly velké změny. Bin Salmán začal uvolňovat přísné zákony. Ženy od loňského podzimu mohou stejně jako ve všech ostatních zemích světa řídit auta a vůbec poprvé navštěvovat sportovní stadiony.
Právní systém v království je ale stále založen na islámském právu šaría. Spekulace o údajně uvolněném režimu navíc minulý měsíc rozvířila smrt novináře a kritika Rijádu Džamála Chášukdžího, který byl zabit na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu.
Rijád se po vraždě novináře dostal pod palbu kritiky ze strany OSN. Ta přitom podle lidskoprávních organizací praktiky Rijádu dlouho ignorovala. "Členské státy ještě donedávna ignorovaly dlouhodobé represe saúdskoarabské vlády namířené na kritiky režimu," nechala se slyšet ředitelka kampaní organizace Amnesty International na Blízkém východě Samah Hadidová. "OSN musí plnit svou povinnost a kontrolovat krutosti prováděné v království tak, aby se zabránilo dalšímu porušování lidských práv."