Paříž - V souboji o Elysejský palác přituhuje. Ve stejný den, kdy se kandidátce extrémní pravice Marine Le Penové podařilo získat podporu 500 starostů nezbytnou pro to, aby se mohla zúčastnit prvního kola prezidentských voleb, čelí stávající držitel úřadu Nicolas Sarkozy obvinění, že jeho předchozí kampaň z roku 2007 financoval režim svrženého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Le Penová předtím Sarkozyho obvinila, že ovlivnil rozhodnutí Nejvyššího soudu, které potvrdilo nezbytnost shromáždit podpisy pěti set starostů. Teď čelí francouzský prezident útoku zleva.
Podle internetového deníku Mediapart, který před čtyřmi lety založil bývalý šéfredaktor listu Le Monde Edwyn Plenel, přijal Sarkozy od Kaddáfího celkem 50 milionů eur. Podporu libyjského vůdce si měl zajistit již v roce 2005, kdy v rámci jednání o nákupu francouzských zbraní navštívil coby ministr vnitra Tripolis.
Mediapart se odvolává na zprávu jednoho z vyjednavačů expremiéra Edouarda Balladura, kterou vyšetřovatelé obdrželi loni v souvislosti s aférou okolo tajného prodeje francouzských ponorek Pákistánu z 90. let. Během transakce měli Pákistánci zaplatit provizi odpovídající 33 milionům eur, s jejichž pomocí financoval pro změnu svou prezidentskou kampaň z let 1994-1995 tehdejší předseda vlády Balladur.
Sarkozy byl v jeho kabinetu ministrem financí. Úplatky měl osobně převzít šéf Balladurovy kanceláře Nicolas Bazire, který současné hlavě státu v roce 2008 posloužil jako svědek při svatbě s Carlou Bruniovou.
Stará i nová obvinění Sarkozy okamžitě odmítl s tím, že se jedná o snahu diskreditovat jeho osobu před prvním kolem prezidentských voleb, které se koná 22. dubna.
"Pokud by (Kaddáfí mou) kampaň financoval, tak by to znamenalo, že jsem mu pak nebyl moc vděčný," ironizoval šéf Elysejského paláce tvrzení Mediapartu. Loni byl totiž jedním z hlavních iniciátorů vzdušné kampaně NATO, jež umožnila pád libyjského diktátora.
"Dobrá zpráva pro demokracii"
Sarkozymu může v prvním kole voleb ztížit situaci právě Le Penová. Ta má podle průzkumů podporu přibližně šestiny Francouzů odhodlaných dostavit se k volebním urnám.
Šéfka nacionalistické Národní fronty (FN) proto neskrývala své nadšení, že se jí potřebný počet podpisů starostů obcí a měst podařilo sehnat před páteční uzávěrkou. Ještě prvního března jich měla jen 452.
"Pro demokracii je to velmi dobrá zpráva, protože by bylo velmi podivné, pokud by se voleb nemohl zúčastnit kandidát, kterého podporuje dvacet procent Francouzů," citoval Le Monde šéfa volebního týmu Le Penové Floriana Philippota.
Ve svém podání k Nejvyššímu soudu se předsedkyně Národní fronty ohrazovala tím, že politický systém v zemi znevýhodňuje FN v boji s velkými politickými formacemi, jako je Socialistická strana (PS) nebo vládní Unie pro lidové hnutí (UMP).
V roce 1981 znemožnila klauzule vyžadující pět stovek starostovských podpisů účast ve volbách jejímu otci Jeanu-Marii Le Penovi.
Sarkozy stoupá v průzkumech
Marine může překvapit a proklouznout do druhého kola, jako se to Le Penovi podařilo v roce 2002, kdy se překvapivě prosadil na úkor socialisty Lionela Jospina. Druhé kolo voleb tehdy suverénně vyhrál Jacques Chirac, který má mimochodem na kontě také úplatkářskou aféru, a to z časů, kdy byl pařížským starostou.
Podle pondělního průzkumu institutu IFOP Fiducial teď popularita Le Penové poklesla z předchozích dvaceti na 16,5 procenta. Může za to bezpochyby usilovná kampaň Sarkozyho týmu, který se snaží zlákat její voliče. Počítá s nimi ale především do druhého kola voleb, naplánovaného na 6. května.
Minulý týden udeřil francouzský prezident na vlasteneckou notu, když prohlásil, že v zemi galského kohouta je "příliš mnoho cizinců", a naznačil, že v případě svého znovuzvolení navrhne revizi Schengenské smlouvy.
V pondělí se naopak obrátil k voličům socialistického kandidáta Francoise Hollanda a na stanici TF 1 navrhl, aby daně byly napříště vybírány "na základě občanství, a ne bydliště" v jasné narážce na bohaté Francouze, kteří utíkají do daňových rájů.
V posledním průzkumu IFOP svého hlavního soupeře dokonce přeskočil. V prvním kole by jej totiž podpořilo 28,5 procenta dotázaných, zatímco Hollanda preferuje jen 27 procent respondentů.
V druhém kole by ovšem i nadále jasně dominoval kandidát socialistů, který by Sarkozyho porazil v poměru 54,4 ku 45,6 procenta odevzdaných hlasů.
