Ankara - Turecko podle Washingtonu představuje názorný příklad, že demokracie, modernita a islám mohou koexistovat.
Navíc jde o věrného spojence Američanů v řadách Severoatlantické aliance, který se v současné době podílí například i na vojenské misi NATO v Afghánistánu.
To všechno jsou důvody, proč první zemí islámského světa, kam nový americký prezident Barack Obama zavítá na oficiální státní návštěvu, bude právě Turecko.
V Ankaře to v sobotu oznámila jeho ministryně zahraničí Hillary Clintonová.
Turecko jako spojenec i zprostředkovatel
„Prezident navštíví Turecko během následujícího měsíce. Přesné datum bude brzy oznámeno, jsme ve spojení s tureckou vládou a hledáme vhodný termín," uvedla šéfka americké diplomacie na tiskové konferenci po setkání se svým tureckým protějškem Alim Babacanem.
„Skutečně považuji roli Turecka jako globálního lídra za velice důležitou," prohlásila pak Clintonová v populárním televizním pořadu Hadi Gem Bizimle (Připojte se k nám), kam byla pozvána.
„Demokracie, modernita a islám mohou koexistovat," zopakovala pak poselství, s nímž přijela minulý měsíc už do Indonésie, další sekulární muslimské země, kterou Washington a západní tisk často dávají za příklad žádoucího vývoje v islámském světě.
Clintonová v Ankaře také ocenila zprostředkovatelskou roli, kterou Turecko sehrálo v nepřímých mírových rozhovorech mezi Sýrií a Izraelem, jež se po letech vzájemného ignorování obou zemí loni nadějně rozběhly, než je na přelomu roku ukončil izraelský vojenský zásah proti pásmu Gazy.
„Důležitost této součásti mírového úsilí je nedocenitelná. Turecko v ní dosud hrálo velmi důležitou roli," uvedla americká ministryně zahraničí.
Průlomová schůzka v Sýrii
Ve stejnou chvíli, co Clintonová v Ankaře jednala s premiérem Recepem Tayyipem Erdoganem a prezidentem Abdullahem Gülem, seděli její náměstek pro Blízký východ Jeffrey Feltman a člen Národně bezpečnostní rady Bílého domu Dan Shapiro v syrském Damašku u jednoho stolu s tamním ministrem zahraničí Valídem Muallemem.
Šlo o v pravém slova smyslu o průlom a další náznak tání mezi USA a islámským, potažmo arabským světem, po odchodu George Bushe z Bílého domu.
Posledním takto vysoce postaveným představitelem americké administrativy, který Damašek navštívil, byl totiž v lednu 2005 tehdejší náměstek ministra zahraničí Richard Armitage.
Když měsíc nato při pumovém útoku v sousedním Libanonu zahynul bývalý libanonský premiér Rafík Harírí a řada lidí včetně těch s rozhodovacími pravomocemi ve Washingtonu dospěla k závěru, že se na jeho smrti přímo či nepřímo podílel syrský režim, stáhly Spojené státy z Damašku svého velvyslance a ve vzájemných vztazích zavládla doba ledová.
Nepůjde to ze dne na den
I když většina výhrad, které Američané vůči Syřanům mají, jako například podpora hnutí Hizballáh a Hamás u syrských sousedů či paktování se s íránským režimem, přetrvávají, signalizuje sobotní návštěva, že na straně Spojených států nyní existuje vůle soustředit se spíše na to, co obě strany sbližuje, než rozděluje.
„Narazili jsme na spoustu témat, kde můžeme spolupracovat, nic jsme nevynechali… Jsme toho názoru, že Sýrie může hrát v regionu důležitou a konstruktivní roli," zhodnotil průběh schůzky Feltman, který ale zároveň upozornil, že nelze očekávat dramatické změny ze dne na den.
