Na bojišti mělo Rusko převahu. Pět měsíců po únorovém vpádu na Ukrajinu sice vyklidilo okolí Kyjeva a nedokázalo dobýt Charkov, postupovalo ale na jihu. V dubnu rozdrtilo odpor v Mariupolu a zajalo poslední obránce v ocelárnách Azovstal, celé ukrajinské území navíc bombardovalo raketovými útoky. V tu chvíli si Alexandr Fedotov, šéf analytického centra Roskomnadzoru postěžoval, že jeho lidé nestíhají hledat nevhodný obsah na internetu.
Jeho slova a plány nyní zveřejnila média. Přední pracovník ruské cenzurní agentury o potížích promluvil na zasedání rady pro umělou inteligenci 12. července. Upozornil, že jeho lidé musí závadný obsah vyhledávat ručně podle klíčových slov, a nejsou proto efektivní. Navíc oznámil, že už více než rok pracují na vytvoření programů, které by cenzuru vylepšily pomocí umělé inteligence a neuronových sítí. Mohli by tak sledovat nejen novináře a opoziční aktivisty, ale každého, kdo by kritizoval režim prezidenta Vladimira Putina.
Důvěrné sdělení z rady nezůstalo utajené. Na veřejnost se dostalo díky běloruským hackerům ze skupiny Kyberpartyzáni. Ti v listopadu 2022 oznámili, že měli několik měsíců přístup k počítačům Roskomnadzoru, stáhli více než dva terabyty vnitřní komunikace a některé pracovní stanice zašifrovali. Úřad útok potvrdil, uvedl však, že hackeři "nezískali přístup k neveřejným informacím ani ke kriticky důležité infrastruktuře".
Kyberpartyzáni vznikli během masových protestů proti režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka v létě 2020. Nabourali se do systému běloruského ministerstva vnitra a zveřejnili komunikaci policistů při potlačování demonstrací či osobní údaje pracovníků silových složek. Po ruské agresi na Ukrajinu vyhlásili, že jsou "připraveni pomáhat v boji proti fašistickému útoku proti bratrské Ukrajině". Materiály Roskomnadzoru předali novinářům z německého listu Süddeutsche Zeitung, ruského projektu Važnyje istorii a dalším.
Když Fedotov oznamoval vývoj umělé inteligence pro cenzuru, uvedl, že je nutné vypořádat se nejen se současnými problémy, ale také "předvídat, s čím se setkáme v horizontu nejbližších let". Vyřešit by to měl "automatizovaný systém komplexní analýzy mediálních materiálů a bodů informačního napětí v internetu". Tvůrci tento systém nazvali Divočák.
Systém má analyzovat obsah médií i sociálních sítí a vyhledávat zmíněné "body informačního napětí". To jsou podle autorů takové zmínky, které mohou vyvolat reakci ve společnosti. Zároveň má vytvořit prognózu, kdy se šíření takových informací může stát "informační hrozbou" a hrozby předat "příslušným orgánům".
Interní dokumenty Roskomnadzoru dávají za příklad Sovětský svaz v době perestrojky, tedy během série politických a ekonomických reforem v 80. letech. Tehdy se podle cenzorů ukázalo, že "spící body informačního napětí mají tendenci získat prudce vliv v případě jejich aktivizace a úmyslné podpory šíření". Proto je potřeba proti nim zasahovat.
Divočák by měl proto zasáhnout už tehdy, kdy se začne psát například to, že starosta povolil za úplatek nezákonnou skládku nebo že je Vladimir Putin zodpovědný za smrt statisíců lidí na Ukrajině. V tu chvíli by měl silové složky upozornit, kdo to píše, a na základě informací o autorovi na sociálních sítích varovat, jaký má vliv.
Původně měl Divočák začít fungovat už koncem roku 2024, kvůli válce na Ukrajině ale jeho vývoj nabral zpoždění. Manažer Roskomnadzoru Denis Masimov v jednom ze zveřejněných mailů píše, že kvůli tlaku sankcí je v současné ekonomické situaci těžké start systému naplánovat. Chybí také lidé. "Experti jsou zapojeni do plnění důležitých úkolů spojených se zvláštní vojenskou operací na Ukrajině," píše se v mailu.
Lidé ale chyběli už před válkou. V říjnu 2020 pracovník Roskomnadzoru Igor Ivanov požádal svého kolegu Ivana Zujeva, aby kontaktoval hlavní ruské experty na umělou inteligenci, zda by s vývojem nepomohli. Zujev odpověděl, že ho "nejspíš pošlou do háje".
"Slušný rozpočet na to nemáme, technologická řešení, která by je mohla zajímat, také ne. A pověst Roskomnadzoru v IT sféře hraje proti spolupráci s námi," neskrýval obavy Zujev. Od začátku války na Ukrajině a zejména po vyhlášení mobilizace loni v září navíc z Ruska odjely desetitisíce, ne-li statisíce IT specialistů. Nebudou tedy chtít pracovat na systému, který má sledovat mimo jiné jejich posty na sociálních sítích.
Zasedání rady pro umělou inteligenci probíhají několikrát ročně. Jeden z pravidelných účastníků sdělil pod podmínkou anonymity redakci projektu Važnyje istorii, že jde hlavně o setkání, kde se odborníci snaží vysvětlit cenzorům, co vlastně nové technologie umí.
"Představy o totální cenzuře jsou teoreticky možné, ale bylo by to nesmírně drahé. Musíte mít obrovské datacentrum s nejnovějšími grafickými kartami, což není levná záležitost. Musíte budovat týmy sběru údajů, zpracování a klasifikace," popsal nároky projektu. "Určitě je to báječný způsob, jak si přisvojit peníze z rozpočtu. Takže je vlastně jednodušší zaplatit několika tisícům pracovníků, kteří to budou dělat ručně," odhadl možnosti.
