"Na jaře jsme na ně narazili málokdy. Teď často," říká pětatřicetiletý dělostřelec Bohdan, který bojuje v Avdijivce blízko Doněcku. Problémy přiznává i poradce ukrajinského ministra obrany Jurij Sak. "Každý den jeden nebo dva sestřelíme, ale bilance bohužel není úplně stoprocentní," uvedl.
Na rozdíl od íránského Šáhidu-136 lze Lancet navádět za letu na cíl - není dopředu naprogramován. Nejnovější typ Lancet-3 má dolet padesát kilometrů, může tedy zaútočit hluboko v ukrajinském týlu.
Český vojenský analytik Lukáš Visingr soudí, že tyto drony jsou zbraní, kterou lze v ruském arzenálu označit za dobrou a efektivní.
"Ruské Lancety nepochybně patří mezi lepší ruské zbraně. Víme, že některé zbraně se naprosto tragikomicky neosvědčily, přestože byly propagandou vychvalovány, ale Lancety do této kategorie nepatří. Mají na svém kontě dost zásahů. Nesou ale lehké nálože, maximálně pětikilogramové, což tank může poškodit, ale nezničí ho to. Je zdokumentován případ, kdy Lancet zasáhl německý protiletadlový systém Gepard a poškodil ho, ale Ukrajinci ho opravili. Za tři dny byl zase v provozu," říká Visingr.
Lancety letí nízko a pomalu. Klasická protivzdušná obrana se zaměřuje na rychlejší cíle, přičemž Lancet letí rychlostí sto kilometrů za hodinu. "Sestřelit ho ruční zbraní není snadné," míní i poradce Sak.
Rusové tak při současné ukrajinské ofenzivě vlastně kopírují taktiku, kterou loni na jaře proti nim používali Ukrajinci. Ti napadali ruské pozice a kolony drony turecké výroby Bayraktar a protitankovými střelami.
Nyní se už bezpilotní letouny dostanou až do ruské metropole. V úterý se objevilo pět dronů nad Moskvou, letiště Vnukovo kvůli tomu na několik hodin přerušilo provoz. Několik bezpilotních letounů s výbušninami dopadlo na ruskou metropoli už v květnu a červnu.
"Ukrajinci by mohli svoji chybějící leteckou převahu nahradit masivním nasazením dronů. Produkují jich velké množství. Viděl jsem záběry z dílen, kde parta Ukrajinců - nějakých šest sedm chlapů - vyrábělo sedmdesát kamikadze dronů za den. Věřím, že Ukrajinci jich mohou nasadit desetitisíce," uvádí Visingr.
Na jaře v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz uvedla německá vojenská a zbraňová expertka Ulrike Frankeová, že válka na Ukrajině je prvním konfliktem s tak masivním nasazením dronů na obou stranách.
"Nelze tvrdit, že drony v bojích mění pravidla hry. Používaly se už dříve. Ale toto je první válka s jejich masivním nasazením. Turecké bezpilotní letouny Bayraktar byly v prvních týdnech velmi důležité pro ukrajinskou obranu, na druhé straně íránské drony ukázaly svůj ničivý potenciál při ruských útocích na ukrajinskou infrastrukturu," řekla Frankeová.