Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová často poslouchá výtky, že stavbou plynovodu Nord Stream 2 po dně Baltského moře zvyšuje evropskou závislost na ruském plynu.
Její cestu na Kavkaz, která vyvrcholí v sobotu schůzkou s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem, lze považovat za odpověď kritikům. Kancléřka podle oficiálního sdělení míří do Baku podpořit další výstavby plynovodů v regionu, které by dodávaly plyn z Kaspického moře přes Turecko do Evropy.
Plyn nikoliv ruský, ale ázerbájdžánský a výhledově také turkmenský. "Máme velký zájem o tuto jižní trasu. Je to součást strategie Evropské unie, získávat plyn i z jiných zdrojů. Jde o součást strategie EU dostat do Evropy plyn i z jiných zemí, než je Rusko," citují německá média zdroj z německé vlády.
V Baku se má jednat o prodloužení plynovodu, který vede plyn z kaspického naleziště Šáh Deniz do Turecka.
Členské státy EU se dohodly na postupném snížení své závislosti na ruském plynu v roce 2009. Po sporu mezi Ruskem a Ukrajinou o poplatky, který uprostřed tuhé zimy přerušil dodávky do některých částí Evropy.
Od té doby se ale situace výrazně nezlepšila. Nezačala stavba plynovodu Nabucco z Kaspického moře do Rakouska. Naopak Nord Stream 2 povede ruský plyn přímo do Německa a sníží tak význam Ukrajiny jako tranzitní země.
Naopak krokem k omezení ruské dominance na trhu s plynem jsou terminály na zpracování zkapalněného plynu v Polsku a Litvě, stejně jako úprava plynovodů, umožňující tranzit v obráceném směru. Například ze Slovenska může jít plyn na Ukrajinu.
Celkově Evropská unie více než dvě třetiny plynu dováží. Z toho je 37 procent z Ruska, 33 procent z Norska a 11 procent z Alžírska.
V samotném Německu není plyn dominantní surovinou v energetické spotřebě. Pokrývá ji zhruba z 23 procent. Nicméně 40 procent v Německu spotřebovaného plynu pochází z Ruska. Česká republika dováží necelé dvě třetiny plynu z Ruska.
Merkelovou tepou za dohodu o stavbě Nord Stream 2 nejen země střední a východní Evropy, obávající se vlivu Ruska, ale také americký prezident Donald Trump. Při své nedávné návštěvě starého kontinentu Němcům vytkl, že chtějí po USA, aby dávaly peníze na vojenskou ochranu Evropy před Ruskem, ale sami vycházejí Moskvě ekonomicky vstříc.
Polský prezident Andrej Duda nedávno prohlásil, že plynovod je součástí "ruské hybridní války". Český postoj není tak jednoznačný: Česká republika by se v budoucnosti díky Nord Stream 2 mohla stát tranzitní zemí pro přepravu plynu mezi Německem a Rakouskem.
Jednání Merkelové o snazší cestě ázerbájdžánského plynu do Evropy ale nezačala šťastně ještě před příletem do Baku. Členem německé delegace měl být poslanec vládních křesťanských demokratů (CDU) Albert Weiler. Když však ázerbájdžánská strana zjistila, že poslanec dvakrát navštívil Náhorní Karabach, nejenže mu odmítla udělit vízum, ale ještě pohrozila, že ho na letišti zatkne.
Náhorní Karabach Ázerbájdžán ztratil v devadesátých letech ve válce s Arménií a návštěvy tohoto regionu považuje Baku za trestný čin.
Merkelová vzala oznámení Baku na vědomí a Weilera nahradil v delegaci jiný poslanec. Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung toto rozhodnutí kritizuje jako nepřijatelný ústupek diktátorovi.
