Moskva - Původně měla sonda Fobos-Grunt zamířit k Marsu, ale namísto toho skončila v hlubinách Tichého oceánu.
Ruská meziresortní komise nyní předala vesmírné agentuře Roskosmos závěry svého vyšetřování.
A jak prozradil agentuře Interfax zdroj obeznámený s obsahem zprávy, za nehodu nemůže americký radar, jak se spekulovalo, nýbrž silná sluneční erupce. Nejasnosti přesto zůstávají.
Sondu, která měla loni 9. listopadu vyrazit na výzkum marsovského měsíce Phobos, prý vyřadil z provozu magnetický mrak plazmy, který vznikl po masivním výbuchu energie na Slunci.
Mrak energetických částic vážící několik miliard tun měl údajně vyvolat sérii magnetických bouří, které byly aktivní několik týdnů.
"Není vyloučeno, že se ruský kosmický aparát tragickou náhodou dostal do mraku plazmy. Pokud by byl Fobos-Grunt vypuštěn později, možná by už byl na cestě k rudé planetě," míní zdroj Interfaxu s tím, že právě tuto verzi považuje vyšetřovací komise za nejpravděpodobnější.
Bez trosek víc nezjistíme
Jiného názoru je ovšem ředitel Centra předpovědí kosmického počasí Institutu zemského magnetismu, ionosféry a šíření rádiových vln Ruské akademie věd Sergej Gajdaš. "Kosmické počasí bylo v daném intervalu normální. Všechny parametry nepřevyšovaly běžné hodnoty. K ničemu, co by jakýmkoliv způsobem mohlo ovlivnit Fobos-Grunt, nedošlo," řekl agentuře RIA Novosti.
Nejasnost do vyšetřování vnáší skutečnost, že ruská vesmírná agentura nemůže analyzovat trosky. Zbytky Fobos-Gruntu se totiž nepodařilo najít. Roskosmos neví, kam sonda dopadla.
I proto se objevila i verze, že za havárií může být cizí zásah. Vicepremiér pro zbrojní výrobu Dmitrij Rogozin se dokonce nechal slyšet, že nehoda mohla být způsobena zářením amerického radaru na Marshallových ostrovech, který zničil elektroniku sondy.
"To je absurdní. To bychom rovnou mohli tvrdit, že Američané loni v prosinci sestřelili raketu Sojuz, nebo že nalili o jeden a půl tuny více paliva do rakety nesoucí družice, která v prosinci 2010 také spadla," řekl Aktuálně.cz Jurij Karaš, člen Ciolkovského ruské akademie kosmonautiky.
Podle něj může být příčina pádu Fobos-Gruntu zcela prozaická: politické rozhodnutí, což se však do vyšetřovací zprávy dostane jen stěží.
"Už před startem sondy se mluvilo o tom, že se kvůli neustálým odkladům blíží ke konci životnosti. Šéf Roskosmosu Vladimir Popovkin potřeboval odpravit do vesmíru Fobos-Grunt, aby kompenzoval předchozí neúspěchy ruské kosmonautiky. Spoléhal se na náhodu. Spoléhal na to, že všechno dobře dopadne," myslí si.
Let na Měsíc? Sebevražda
Karaš zároveň nevylučuje, že na Popovkina mohly naléhat politické špičky. "Vždyť Rusku, jako vědecké velmoci, kromě kosmické oblasti, nic nezůstalo. Pokud ztratí i to, zůstanou nám jen ropné věže a žigulíky. I ti, kteří sedí v Kremlu, potřebují alespoň nějaké úspěchy v kosmonautice. Obzvlášť před volbami," vysvětluje s rozhořčením specialista.
Expert si zároveň myslí, že ruské kosmonautice chybí ambiciózní cíle. Mezi ně však Karaš neřadí budování základny na Měsíci, o které se zmínil minulý týden šéf ruské vesmírné agentury.
"Let na Měsíc je sebevraždou ruského vesmírného programu. Zatímco Američané budou zkoumat Mars, my se budeme pokoušet zvednout se z Měsíce. Finančně a psychologicky nás to vyčerpá," myslí si Karaš.
Koncem ledna se koná zasedání agentury Roskosmos, jehož hlavním bodem budou závěry vyšetřovací zprávy. Vicepremiér Rohožin už varoval, že ruský kosmický průmysl mohou po zasedání čekat organizační a kádrové změny.
