Šéf ruské atomové agentury Sergej Kirijenko však jakékoliv bezpečnostní riziko popírá. "Nebude to žádný plovoucí Černobyl," prohlásil pro ruskou agenturu ITAR-Tass.
Stavba plovoucí elektráry začne již letos
Smlouva mezi ruskou společností Rosenergoatom a armádní továrnou v severoruském Sevmaši, která má první plovoucí jadernou elektrárnu sestrojit, byla podepsána minulý týden.
Zahájení prací na stavbě 140 metrů dlouhého a 30 metrů širokého plavidla je naplánováno již na tento rok a cena lodi se odhaduje na 270 milionů euro.
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Greenpeace: Černobyl zabil 93 000 lidí
- Havárie jaderné elektrárny Černobyl
- Slavili by dvacet, Černobyl to změnil
Bezmotorové "jaderné plavidlo" bude přepraveno do odlehlých regionů ruského severu s cílem zásobovat energií okolní města. Předpokládá se, že dva reaktory produkující 70 megawattů energie by měly stačit k zásobování minimálně dvacetitisícového města.
První plovoucí jaderná elektrárna by měla kotvit v Bílém moři, nedaleko města Severodvinsk a na její provoz bude dohlížet 55 členů posádky.
"Pokud půjde vše podle plánu, bude plovoucí jaderná elektrárna hotova během čtyř nebo pěti let," prohlásil ředitel společnosti Malaja Energetika Jevgenij Kuzin.
Kritici: Jde o naprosto scestný projekt
Protože ruský projekt představuje řešení energetického problému, má Moskva již nyní zájemce z řad asijských zemí - Číny, Indie, Indonésie a států Perského zálivu.
Kritiku mezinárodního společenství, že prodejem plouvoucích jaderných elektráren přispěje Rusko k šíření jaderné technologie po světě, neberou ruské společnosti příliš vážně. "Rusko bude prodávat pouze produkty, tedy elektrickou energii a teplo. V žádném případě nejsou na místě obavy z šíření jaderné technologie," prohlásil Kuzin.
Mezinárodní experti jsou přesto zděšeni. Norská organizace na ochranu životního prostředí Bellona dokonce popisuje ruský plán jako "naprosto scestný projekt". "Plovoucí jaderná elektrárna je nebezpečná. Je zde velké riziko, že plavidlo se potopí během tažení na místo určení," řekl jeden z jejich členů Charles Digges na dotaz International Herald Tribune.
Negativní ohlasy jsou slyšet také ze samotného Ruska. Mluvčí ekologické organizace Zelený kříž a bývalý šéf ruské jaderné agentury Vladimir Kuzněcov tvrdí, že plovoucí jaderné elektrárny jsou "hrozbou světových oceánů a neslučitělné se smlouvou o nešíření jaderných zbraní".
Otazníky visí nad bezpečností provozu
Problémů a otazníků kolem bezpečnosti provozu je však celá řada.
Reaktory budou k provozu potřebovat vysoce radioaktivní uran 235, který se používá při výrobě jaderných hlavic. Diskutabilní je také ochrana plavidla proti teroristictickým útokům. Projekt počítá s využitím mořské vody k chlazení, s čímž souvisí kontaminace oceánu.
Bezpečnost provozu a ruská historie "skrývání" jakýchkoliv nehod na jaderných ponorkách či elektrárnách dělá vrásky na čele bezpečnostních expertů. Je známo, že minimálně dvakrát hrozila na ruských jaderných ledoborcích havárie poté, co selhal právě chladicí systém.
Švédský jaderný expert Oddbjörn Sandervag proto varuje: "Případná havárie by měla katastrofální dopad na světové oceány."
První plovoucí jaderná elektrárna má ušetřit 200 tisíc tun uhlí a 100 tisíc tun ropy ročně. Reaktory budou naplněny jaderným palivem jednou za tří roky a životnost plavidla se odhaduje na 40 let. Každých dvanáct let pak bude plavidlo dopraveno do doků a jeho bezpečnost zkontrolována.
