Rusko sešrotuje dvě jaderné ponorky, údržba je drahá

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
21. 5. 2013 23:36
Modernizace by ruské námořnictvo přišla dráž než stavba dvou nových plavidel
Foto: Bellona Foundation/Wikimedia Commons

Moskva - Rusko pošle do šrotu dvě ze tří největších ponorek světa všech dob.

Důvodem k vyřazení dvou jaderných ponorek třídy Akula (v kódu NATO Typhoon/Tajfun) je příliš drahá údržba, napsala agentura ITAR-TASS s odvoláním na nejmenovaný zdroj ze zbrojního průmyslu.

Třetí, nejstarší a v minulosti zmodernizované plavidlo Dmitrij Donskoj má ve flotile zůstat do roku 2017, což je o tři roky méně, než bylo původně plánováno.

"Rozhodnutí odepsat a sešrotovat Archangelsk a Severstal je dáno výlučně finančními důvody, protože jen údržba klíčových systémů vyžaduje neúměrně vysoké náklady. Ekonomicky neúčelná by byla i modernizace. Generální oprava spolu s modernizací jedné Akuly je dražší než stavba dvou nových ponorek třídy Borej," vysvětlil zdroj.

Zatímco Dmitrij Donskoj se používal při zkouškách nových raket, Archangelsk a Severstal podle dostupných zdrojů jen kotvily v Severodvinsku.

Jak se žije na americké ponorce:

Čekání na jadernou válku

Původně šest ponorek třídy Akula vzniklo ještě v Sovětském svazu v letech 1977 až 1989 (sedmá ponorka této třídy se už nedostavěla) jako odpověď na americké ponorky třídy Ohio o polovičním výtlaku.

Obří sovětské ponorky měly číhat pod arktickým ledem a v případě vypuknutí jaderné války zasadit nepříteli zničující úder svými 20 balistickými raketami s 200 jadernými hlavicemi. V 90. letech přešly do rezervy a tři exempláře již byly sešrotovány.

Na rozdíl od dob Sovětského svazu je ruská flotila jaderných ponorek mnohem menší. Prezident Vladimir Putin počátkem roku slíbil vojenskému námořnictvu více než čtyři biliony rublů (asi 2,6 bilionu Kč) na pořízení nových plavidel do roku 2020, a sice osmi jaderných ponorek třídy Borej se strategickými raketami a osmi víceúčelových jaderných ponorek třídy Jaseň.

Z třídy Borej byla do flotily zařazena zatím první ponorka, Jurij Dolgorukij. První ponorka třídy Jaseň, Severodvinsk, se právě chystá na tovární a státní zkoušky.

 

Právě se děje

před 26 minutami

Policie odložila kauzu známek, kvůli níž skončil ministr Kremlík

Policie odložila kauzu tendru na elektronické dálniční známky, kvůli níž v lednu skončil ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Odložení případu ale ještě přezkoumá státní zastupitelství. Na webu to ve středu uvedla Česká televize na základě informací Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní oznámení podával premiér Andrej Babiš (ANO), který zakázku na známky označoval za předraženou.

"Věc byla policejním orgánem odložena," řekl nyní ČT státní zástupce Marek Bodlák. Pražské Vrchní státní zastupitelství však rozhodnutí policie ještě prověří. "Spisový materiál dosud nebyl kompletně přezkoumán," uvedl Bodlák.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v lednu oznámil, že IT části systému elektronických dálničních známek, včetně e-shopu a mobilní aplikace, vytvoří firma Asseco Central Europe. Systém měla také firma následně čtyři roky provozovat a celkem měla od státu dostat 401 milionů korun. Zakázka byla vedena v utajovaném režimu a nebyla vyhlášena klasická veřejná soutěž. Kritizovali to opoziční poslanci, a poté i premiér uvedl, že je zakázka předražená a SFDI o ní vládu neinformoval. Zakázka byla zrušena, Babiš navrhl odvolání Kremlíka a kvůli tendru podal trestní oznámení.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Europoslanci varovali vlády před ovlivňováním nezávislosti médií

Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury. Poslanci v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů také odsoudil násilí, pronásledování a nátlak, kterým čelí novináři v některých členských státech EU.

"Média by měla sloužit pravdě, nikoli lži. Měla by sloužit voličům, nikoli těm, kteří jsou u moci, a moc by měla kontrolovat," prohlásila zpravodajka přijatého usnesení Magdalena Adamowiczová zastupující v EP polskou opozici. Rezoluce konstatuje, že v některých případech se vlády snaží tuto roli médiím komplikovat a oslabovat jejich nezávislost a pluralitu. Parlament je "hluboce znepokojen sílícími politickými útoky na média a odsuzuje nedostatečnou ochranu jejich zdrojů". Poslanci kritizovali i stav veřejnoprávních médií v některých zemích, která jsou podle nich "ukázkou provládní propagandy".

Evropská komise od letošního roku posuzuje pluralitu médií v členských zemích v rámci ročního hodnocení stavu právního státu. Ve většině zemí je podle Bruselu situace vyhovující. V Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Maltě má však komise obavy z možného vlivu vládnoucích politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se zase týkaly výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy