Ruský prezident Vladimir Putin dlouho odmítal vědecké studie upozorňující na vliv lidí na změny klimatu. Zároveň podle amerického deníku New York Times mnozí Rusové vnímají boj s klimatickou změnou jako nástroj Západu, jak oslabit jejich zemi.

Dva týdny před klimatickou konferencí v Glasgow, která slavnostně začala toto pondělí, ale Rusko obrátilo. Putin oznámil, že nejpozději do roku 2060 se země stane uhlíkově neutrální, tedy že vypustí maximálně tolik emisí, kolik je příroda schopná absorbovat zpět. Přesto se prezident na konferenci COP26, kde se má jednat o zpřísnění klimatických cílů, nechystá. Nyní je Rusko čtvrtým největším znečišťovatelem na světě.

"Pravděpodobně nejdůležitější věcí, která se teď v Rusku děje, je shoda ohledně klimatické změny," uvedl prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov.

Vláda podle agentury Reuters plánuje investovat do ochrany lesů proti požárům, do hydroelektráren nebo také do výzkumu tání permafrostu. Jedním z konkrétních kroků k zelenějšímu Rusku bude transformace ostrova Sachalin nedaleko Japonska, kde vyroste šestnáct větrných turbín. Díky nim a také díky přechodu od uhlí k plynu chce ostrov s půl milionem obyvatel mít do roku 2025 nulovou uhlíkovou stopu. Americký deník však doplňuje, že rozhodnutí má hlavně ekonomické důvody, protože Evropská unie chce pokutovat země, které se podílejí na znečišťování ovzduší. A většina z nich nakupuje energie právě z Ruska. 

Zaplavené domovy

Půl miliardy lidí v následujícím století pravděpodobně přijde o své domovy. Jak ukazuje nová studie nezávislé organizace Climate Central, hrozí jim zaplavení způsobené stoupající hladinou oceánů. Tomu se nepodaří zabránit ani v případě, že lidstvo udrží oteplení planety pod 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální době. Dosud teplota stoupla o 1,1 stupně a zapříčinila vzestup hladiny moří o dva metry.

Související

Hladina oceánů bude nevyhnutelně stoupat ještě stovky let, uvedla studie

Konference o biodiverzitě v Číně

V říjnu proběhla také virtuální část summitu COP15 zaměřeného na ochranu biodiverzity a rozmanité přírody. Jeho cílem je dokončit novou dohodu mezi 195 státy, která má zastavit nebo zvrátit úbytek druhů rostlin, živočichů a ekosystémů. Druhá část summitu, kde by mělo dojít ke stanovení jasných cílů, se uskuteční příští rok v dubnu. Britský deník The Guardian však upozorňuje, že z minulého summitu před deseti lety se nepovedlo dodržet ani jednu dohodu.

"Příroda je v bodu zlomu a čas hraje proti nám. Musíme vnímat ztrátu přírody jako krizi. Musíme pochopit, že zatímco je důležité zabývat se klimatickou změnou, u přírody nestačí jen klimatické řešení," napsali v otevřeném dopise světovým lídrům zástupci obřích firem, jako je Unilever nebo H&M. Jak britský list doplňuje, od roku 1970 se populace savců, ptáků, obojživelníků, plazů a ryb zmenšila o dvě třetiny. V současné době hrozí vyhynutí milionu druhů.

Vymírající nosorožci 

Úbytek druhů reprezentuje případ nosorožce severního bílého, jehož jediné dvě žijící zástupkyně se už nebudou účastnit programu na rozmnožení a obnovu populace. Dvaatřicetiletá Nájin a její jednadvacetiletá dcera Fatu byly v uplynulém měsíci oficiálně vyřazeny kvůli věku i nemocem, se kterými se potýkají.

Stále ale existuje možnost, že se mládě narodí - vědci mají zmražená embrya těchto nosorožců, kteří se původně narodili v Zoo Dvůr Králové. Na umělé oplodnění se pokusí použít náhradní matku příbuzného druhu nosorožců jižních bílých. 

"S Fatu jsme byli velmi úspěšní. Máme dvanáct embryí nosorožce severního bílého. Jsme optimističtí, že tento projekt uspěje," řekl pro agenturu Reuters David Ndeereh z keňského Výzkumného a tréninkového institutu pro divokou přírodu. Vědci doufají, že první mládě by se mohlo narodit do tří let. 

Související

Češi pomáhají na svět nosorožcům "ze zkumavky". Embrya už máme připravená, říká Rabas

Česko na Expo

Prvního října začala světová výstava Expo, které se tradičně účastní i Česko. Jeden z hlavních nápadů, které zde představují ČVUT a Botanický ústav Akademie věd, nese název S. A. W. E. R. (Solar Air Water Earth Resource). Jeho cílem je pomoci s kultivací pouště. Dokáže zachytit vodní páru ze vzduchu a následně ji rozvést přímo ke kořenům rostlin, aby se zabránilo dalšímu vypařování. Za jeden den dokáže systém získat až 200 litrů vody z pouštního vzduchu, uvádí se na stránkách projektu.

"Chtěli jsme dosáhnout toho, abychom na Expo přivezli něco, co bude mít i po skončení výstavy národní přesah," říká Jiří František Potužník, generální komisař české výpravy. A to se nejspíš podaří, o technologie v českém pavilonu je podle Potužníka už nyní komerční zájem. "O náš systém S. A. W. E. R. se už během instalace české expozice zajímali podnikatelé a vládní úředníci nejen z Dubaje, ale také ze Saúdské Arábie nebo Austrálie," cituje ho ČTK.