Moskva - Tanky, děla, obrněné vozy, a letouny. Počet všech těchto a dalších těžkých zbraní byl na starém kontinentě od konce Studené války pečlivě počítán. Smlouva o konvečních ozbrojených silách v Evropě (CFE) pak určovala maximální hranice výzbroje, tedy kam až bývalí nepřátelé při budování armád můžou dojít.
Dokument, který Severoatlantická aliance považuje za "úhelný kámen evropské bezpečnosti", teď klíčový ruský partner vypověděl.
Kreml se tak podle svých slov rozhodl kvůli "výjimečným okolnostem, které se dotýkají bezpečnosti Ruské federace". Ruské ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že to ale "nezavírá dveře dalšímu dialogu".
Konec návštěv zahraničních inspektorů
"Rozhodnutí... nemá v moderní historii Ruska obdobu. Už z toho je jasné, že nebylo přijato lehce a stalo se výsledkem podrobné všestranné analýzy," citovala agentura ITAR-TASS z prohlášení ministerstva zahraničí.
Moskva se přestane mezinárodní dohodou řídit za 150 dní. Pak skončí s výměnou informací mezi partnery z CFE. Zakáže také mezinárodním inspektorům přístup na své základny.
Ruský prezident svým krokem splnil hrozbu, kterou poprvé vyslovil koncem dubna ve výročním projevu k poslancům.
Tehdy navrhl na plnění podmínek CFE uvalit moratorium, neboť západní partneři Ruska prý podmínky smlouvy neplní a odmítli ratifikovat modifikovanou dohodu podepsanou roku 1999.
NATO: Evropská bezpečnost otřesena
Rozhodnutí Ruska vzbudilo v Evropě zklamání a překvapení, NATO ho hodnotí jako krok špatným směrem.
"Generální tajemník (NATO) tohoto (Putinova) rozhodnutí velmi lituje," reagoval bezprostředně po zveřejnění zprávy mluvčí Severoatlantické aliance James Appathurai. "Spojenci (v NATO) tuto smlouvu považují za úhelný kámen evropské bezpečnosti," řekl AP.
Obavy vyjádřili i představitelé Evropské unie. "CFE je základní dokument pro stabilitu v Evropě," cituje agentura Itar-Tass Cristinu Gallachovou, mluvčí vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javiera Solany. EU podle ní doufá, že budou pokračovat jednání o této smlouvě tak, aby se k řešení dospělo cestou dialogu.
"Německo je krokem Ruska znepokojeno," uvedl šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier. CFE zůstává ústředním prvkem mezinárodního ozbrojení, dodal.
Se znepokojením reagovalo i Polsko. Náměstek ministra zahraničí Witold Waszczykowski tvrdí, že se situace ohledně této smlouvy již před nějakým časem zasekla kvůli rozdílnému přístupu NATO a Ruska. Podle něj může jít rovněž o snahu Kremlu demonstrovat sílu před blížícími se prezidentskými volbami.
Rusku se nelíbí plány USA
Moskvě se nelíbí rozšiřování NATO v Evropě o země bývalého socialistického bloku i někdejšího Sovětského svazu.
Zároveň kritizuje americké záměry, včetně plánů na vznik protiraketového deštníku v Polsku a České republice. Ruské rozhodnutí odejít z CFE přišlo v době zvýšeného napětí mezi Ruskem a Západem, kdy se obě strany vzájemně obviňují například ze špionáže. Někteří pozorovatelé začínají dokonce hovořit o návratu studené války.
Rusko tvrdí, že s rozpuštěním Varšavské smlouvy a rozšířením NATO přestala CFE, podepsaná v roce 1990, odpovídat reálné situaci.
V roce 1999 vznikla na summitu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě v Istanbulu adaptovaná verze dohody. Platit začne, až ji ratifikují všechny účastnické země. Zatím tak učinily jen Bělorusko, Ukrajina, Kazachstán a Rusko.
Někteří účastníci, včetně Česka, přijali i jednostranné politické závazky. NATO jako celek se mimo jiné zavázalo nerozmisťovat významné vojenské síly na územích svých nových členských států, Rusko například souhlasilo s odchodem svých vojáků z Gruzie a Moldávie. USA a další země NATO ovšem chtějí ratifikovat novou smlouvu, teprve až Moskva vojska skutečně stáhne. Rusko to ale odmítá spojovat s plněním CFE.
