Ačkoliv ruský prezident Vladimir Putin v roce 2006 prohlásil, že jeho země nese “morální odpovědnost” za invazi v srpnu 1968, prokremelští historikové i státní média často opakují staré sovětské teze: Pražské jaro bylo řízeno ze Západu a NATO chystalo vpád do Československa. Při invazi přitom zemřelo více než sto lidí, další utrpěli vážná zranění. Krvavé potlačení pražského jara také pro miliony Čechoslováků znamenalo konec nadějí na svobodnější režim v zemi. Sovětští vojáci v Československu zůstali až do roku 1991. V přehledné grafice se podívejte na příklady ruského překrucování historie.
Loni v listopadu na webu televizního kanálu ruské armády Zvězda vyšel článek s titulkem Československo musí být vděčné SSSR za rok 1968: historie pražského jara. Autor Leonid Maslovskij v něm tvrdí, že invaze umožnila všem zemím Varšavské smlouvy „žít více než 20 let v míru“ a zabránila Západu „provést v Československu státní převrat“.
Maslovskij mimo jiné napsal, že Německo mělo tehdy v úmyslu zabrat Sudety a že hrozil vstup Československa do NATO. Situace podle něj „z vojenského hlediska neměla jiné řešení“.
Přichází také se smyšleným příběhem, v němž posádka sovětského tanku z 1. gardové armády obětovala v srpnu 1968 své životy a zřítila se s obrněncem ze srázu, aby nenajela na skupinu dětí, kterou na ni „nastražili stávkující“.
Jana Palacha podle Maslovského navedly západní sdělovací prostředky a jejich agent studenta medicíny sám podpálil. Palacha přirovnal k dnešním sebevražedným atentátníkům.
Loni v srpnu vyšel v časopise Na boevom postu, který vydávají jednotky ruského ministerstva vnitra, článek Podle plánu Dunaj. Vyzdvihoval chování sovětských vojáků v srpnu 1968. Není v něm ani slovo o desítkách zastřelených Čechů a Slováků, pouze oslava okupačních jednotek, které byly údajně vystavovány střelbě ze zálohy ze samopalů a „provokacím“ vedeným s cílem přimět je k dezerci. V jednom případě měli Pražené dát ruských vojákům lahve piva, ve kterých bylo cyankáli.
Když se část jednotek sovětského ministerstva vnitra vracela v říjnu domů, odjížděla podle autora článku “s pocitem čestně splněného úkolu”. Jak uvádí na konci článku, vstup vojsk Varšavské smlouvy zabránil, aby Československo “nespadlo do propasti bratrovražedné občanské války”.
Oficiální ruská místa disponují dvojí oficiální pozicí k událostem roku 1968. První, kterou reprezentují dokumenty v ruských státních médiích a publikacích silových ministerstev, se nesou v duchu sovětského výkladu o “bratrské pomoci”. Když ale takový výklad v Česku a na Slovensku vyvolá nesouhlas, ruské vedení začne odkazovat na méně známé oficiální dokumenty, které invazi odsuzují.
Nezisková organizace Levada Centr prováděla v roce 2013 průzkum veřejného mínění týkající se invaze v roce 1968. Položila v něm otázku, jestli Rusové pokládají za správný vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa: