Riga/Praha - Ruské bombardéry krouží kolem Evropy s dosud nevídanou intenzitou.
Rekord překonaly v neděli, kdy jich NATO v jeden moment nad Baltským mořem, nedaleko litevského a lotyšského vzdušného prostoru, zaznamenalo osmadvacet.
Informaci potvrdilo na Twitteru lotyšské ministerstvo obrany i Pentagon.
O den dříve prolétávalo stejnou oblastí třináct ruských vojenských letadel. Mezi nimi strategické bombardéry Tu-22 a Tu-95.
"Je to Putinův způsob ukazování síly," řekl televizi CNN nejmenovaný činitel amerického ministerstva obrany.
V pobaltských zemích nedávno síly NATO dislokovaly čtrnáct svých stíhaček a vypadá to, že není daleko k velkému maléru.
Od března několik evropských států nahlásilo více než sto případů, kdy se ruská vojenská letadla přiblížila jejich vzdušnému prostoru nebo do něj rovnou vstoupila.
Evropský úřad pro civilní letectví (EASA) se rozhodl vyšetřit případy, ve kterých hrozila kolize s civilním strojem.
Ruské posádky často nepoužívají transpondéry, tedy vysílače, které přijímají signál a pozemnímu radaru sdělují údaje o výšce a poloze letadla. To zvyšuje nebezpečí srážky.
Teprve nedávno vyšlo najevo, že v březnu ruský letoun těsně minul ve vzduchu boeing skandinávské společnosti SAS. Katastrofě údajně zabránila jen výborná viditelnost a duchapřítomná reakce dánského pilota.
Norská armáda zveřejnila videozáznam, na kterém pilot norského armádního stroje odvrátil srážku v poslední chvíli. Ruský MiG-31 a norskou stíhačku F-16 od sebe dělilo jen dvacet metrů.
Litevská armáda je ve stavu zvýšené pohotovosti kvůli ruské vojenské aktivitě v sousední Kaliningradské oblasti. "Uvedli jsme do pohotovosti oddíly rychlé reakce," řekl televizi LNK náčelník generálního štábu litevských ozbrojených sil Vilmantas Tamosaitis.
Švédsko má podezření, že ruská ponorka "řádila" v listopadu v jeho vodách, na přelety ruských armádních strojů si stěžuje opakovaně Estonsko.
Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga ruská letadla prolétávala bez povolení vzdušným prostorem jiných evropských zemí letos už více než stokrát. Třikrát více než loni.
Kolize například s civilním letadlem by měla na vztahy mezi Ruskem a Evropskou unií nepochybně katastrofální dopad. Horší než tragédie letu MH17, kde jsou hlavním podezřelým ze sestřelení malajsijského boeingu nad východní Ukrajinou 17. července proruští separatisté.
Stačí přitom, aby někomu povolily nervy. V říjnu britské stíhačky odstartovaly k lotyšskému nákladnímu letounu, který se odmítal identifikovat.
Britský pilot vysílačkou hrozil, že stroj sestřelí, pokud posádka okamžitě nezačne komunikovat.
