Na okamžik, kdy se raketa odlepí od země, čekali na ruském kosmodromu Bajkonur nejen inženýři, ale také běloruský prezident Alexandr Lukašenko.

Kromě sedmnácti ruských, italských a amerických satelitů měla totiž raketa vynést na oběžnou dráhu i běloruskou monitorovací družici Belka. Ta se měla stát historicky prvním běloruským objektem putujícím vzduchoprázdnem.

Dněpr vydržel minutu a půl

Ve 22:45 středoevropského letního času konečně zažehly raketové motory. Po 86 sekundách letu však mohli všichni přítomní pouze bezmocně pozorovat, jak se upravená balistická raketa se zastavenými motory nekontrolovaně řítí k zemi.

Podle ruského tisku zavinilo nehodu chybné oddělení prvního a druhého nosiče.

Části Dněpru dopadly na hranici Kazachstánu a Uzbekistánu asi 25 kilometrů od místa startu. Všech 18 satelitů na palubě bylo zničeno, uvádí BBC. Podle vyjádření ředitele ruské vesmírné agentury Jurije Nosenka nedošlo na místě dopadu k žádným škodám.

"Byl vytvořen speciální pohotovostní tým, který vyšetří příčiny nehody," řekl mluvčí ruské vesmírné agentury Roskosmos ruské agentuře ITAR-TASS.

Běloruský prezident, který měl na startu rakety největší zájem, se k jejímu zřícení podle ruských zdrojů nevyjádřil.

Balistické rakety mohou nést náklad

Ruská nosná raketa Dněpr byla vyrobena konvertováním balistické střely RS-20 Vojevoda, známé podle klasifikace NATO jako SS-18 Satan. Jde o nejsilnější mezikontinentální ruskou balistickou střelu a je schopná nést několik jaderných hlavic.

Pokud ji vesmírná agentura využije jako nosnou raketu, může RS-20 Vojevoda vynést na oběžnou dráhu náklad o váze až čtyři tuny.

Dnešní havárie je již sedmým selháním této balistické rakety v éře jejího komerčního využití a dalším neúspěchem ruského vesmírného programu. V říjnu minulého roku havarovala raketa nesoucí evropský satelit, který měl monitorovat tloušťku ledu v polárních oblastech.

Bajkonur je největší vesmírné centrum na světě. I když leží v Kazachstánu, patří Rusku až do roku 2050.