Temešvár je hlavním městem zaostalé rumunské provincie Banát. V roce 1989 tady začala rumunská cesta za svobodou, na jejímž konci je letošní vstup do Evropské unie. Byla však potřísněná krví. Komunisté zmasakrovali desítky lidí, mezi nimi i ženy a děti.
Charizmatický starosta Gheorghe Ciuhandy, který město vede už deset let, v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz říká: Vstup do Unie je pro nás návrat domů.
A: Co pro Vás znamená vstup do EU?Nemáme jinou možnost. Cesta do Ruska se uzavřela a historicky naše město vždy vzhlíželo na Západ. Pro nás je vstup jako návrat domů. Víte, v Rumunsku vždycky říkáme, že naše budoucnost se musí změnit okamžitě, ale to je nesmysl. Myslím, že máte v České republice stejnou zkušenost. Samozřejmě víme, že se věci nezmění ze dne na den, ale to, že budeme v EU, znamená, že se staneme součástí evropského ekonomického systému, a to nám pomůže volně exportovat naše zboží na Západ. Samozřejmě, bude to velmi složité pro mnoho malých a středních podniků, protože nyní budou muset soupeřit se západními firmami.
A: Myslíte, že členství v EU vám může přinést nové investice?
My máme ve městě mnoho investorů, takže z tohoto pohledu už v EU dávno jsme. Také negramotnost máme nižší, než je průměr v EU. Nemáme žádný komplex ze západní Evropy. A co se týče Rumunska, máme oproti jiným městům spousty výhod. Jsme ve středu Evropy, máme mezinárodní letiště, železniční síť, také máme kvalitní dálnice na západ, bohužel na východ nejsou nejlepší. Rovněž máme kvalifikovanou pracovní sílu.
A: Co vstup znamená pro Vás, jako pro starostu?Jsem starostou od roku 1996, v té době byla nezaměstnanost ve městě dvacetiprocentní. Byla to velmi složitá situace. V prvních letech jsme se snažili problémy řešit privatizací, poté jsme začali přivádět zahraniční investory. Během deseti let se Temešvár stal nejvíce dynamickou oblastí v Rumunsku, nepočítám-li hlavní město Bukurešť. Na obyvatele Temešváru připadá čtyřikrát více investic, než je průměr ve zbytku Rumunska.
Tip: SPECIÁL o vstupu RUMUNSKA a BULHARSKA naleznete ZDE
A: Na co se tedy po vstupu zaměříte?Teď není náš největší problém nezaměstnanost, ale naopak nedostatek pracovní síly. Například na stavby, ale i jiná odvětví musíme přivádět dělníky z jiných částí země, protože v Temešváru a jeho okolí všichni, pokud chtějí, mohou pracovat. Musíme rozvíjet infrastrukturu - cesty, kanalizace. Získali jsme 50 milionů eur z EU, za které budeme renovovat kanalizační systém.
Infobox
TEMEŠVÁR
- Ve 14. století byl Temešvár hlavním městem Maďarského království
- V 16. století přišli Turci a okupovali město 165 let
- 1716 město osvobodil Evžen Savojský a stalo se součástí Rakouska-Uherska
- 1867 - 1918 město přešlo pod maďarskou kontrolu a prošlo maďarizací
- Mezi lety 1941 a 1945 ve městě žilo 12000 židů. Nikdo z nich nebyl zabit nebo vyhostěn. Po válce odešli do Izraele nebo USA.
- V prosinci 1989 začalo v Temešváru revoluční hnutí proti komunistům. Během něj bylo zabito 100 lidí, 300 bylo zraněno a 1000 zatčeno.
- V současné době v Temešváru žije 400 000 lidí z 27 různých národností
Poslední velkou investicí je italská firma Geox, velmi známá v Evropě, která v Temešváru zaměstnává více než tisíc lidí. Už dříve přišly firmy jako Procter and Gamble nebo Solectron z USA, také francouzský Alcatel. Mnoho firem je z Německa, Itálie, Francie, Rakouska nebo Holandska.
A: Kolik je průměrný plat v Rumunsku?Průměrný plat v Rumunsku je asi 250 eur, v Temešváru je to o něco více, kolem 280 euro. V České republice je to však kolem 700 eur, na Západě ještě více. Minimální mzda je však v Rumunsku 100 eur.
A: Jak zabráníte tomu, aby investoři po několika letech neodcházeli za levnější pracovní silou na Ukrajinu či do Moldavska?Někteří určitě odejdou, ale my se zaměřujeme na high-tech průmysl, jako je software, komunikační technologie nebo chemický průmysl. Ve městě je jedna z nejlepších polytechnických univerzit v celém Rumunsku, takže máme dost kvalifikované pracovní síly. Snažíme se rozvíjet tyto oblasti, a ne odvětví jako třeba textilní průmysl. Když tady firma investuje více než 120 milionů eur do stavby továrny a nových technologií, těžko ji za pár let zavře a přestěhuje se na Ukrajinu.
A: A co peníze z Evropské unie? Jste připraveni je čerpat?Myslím, že jsme dobře připraveni. Můj hlavní úkol je získat peníze na dobudování infrastruktury. To však z peněz ze státního rozpočtu jde velmi těžko. Chceme proto získat co nejvíce z evropských strukturálních fondů, protože doteď byly investice placeny z lokálních rozpočtů nebo z financí přicházejících z evropských bank, jako Evropská banka pro obnovu a rozvoj.
A: Po vstupu Česka naše administrativa neuměla žádat o peníze z fondů. Trvalo to hodně času, a nepovedlo se nám získat všechny peníze, které jsme získat mohli.
Naše město začalo spolupráci s evropskými bankami a EU už v roce 1998, kdy probíhala první vlna, ale Rumunsko nebylo připuštěno. Takže už máme nějaké zkušenosti. To byl pro naše lidi trénink a krok za krokem jsme do toho pronikali. Pracovalo na tom devět lidí, teď jich budeme mít více než dvacet. Ti lidé budou připravovat projekty a udržovat kontakt s evropskými institucemi nebo vládami.
A: Temešvár však není celý Banát, který je velmi zaostalý. Jak rozvrstvit investice, aby z nich měla prospěch i jiná města v Banátu?Nejsem zodpovědný za celý Banát. To je problém župní rady, která musí jednat. Temešvár je pro Banát takový hnací motor, ale můžeme dělat jen to, za co máme zodpovědnost. Investoři přicházejí do Temešváru, ten je nyní plný, a tak míří do jiných měst jako Lugoj nebo Sannicolau Mare. Peníze, které přicházejí z Bruselu, jsou směrovány regionálně, ne do jednoho města, takže myslím, že vedení župy musí o tyto peníze žádat. Myslím, že musí pracovat lépe než teď. A to není kritika, to je fakt.
A: Co byste vzkázal občanům města na prahu vstupu do EU?
Musí pochopit, že to je šance, ale musíme bojovat. Ze dne na den se nic nezmění, myslím, že máte stejné zkušenosti. Já jsem byl na začátku revoluce v roce 1990 zatčen a už tehdy jsem dobře věděl, že komunisté nejsou pro Rumunsko to pravé, stejně jako pro Evropu a vůbec pro lidstvo. Temešvár je v Evropě známý, mnohde více než celé Rumunsko. Nesmíme mít před EU nějaký komplex. My jsme za svou svobodu bojovali, to je podle mě velmi důležité. Řekl jsem lidem: Od zítřka se nebudete mít lépe, může být lépe, ale musíte tvrdě pracovat. Není to moc povzbudivé, ale je to pravda.
