Berlín - Německá premiérka Angela Merkelová v pondělí prohlásila, že se EU musí nejprve „konsolidovat" a potom může přemýšlet o dalším rozšiřování. Potvrdila tak současnou skepsi, která v sedmadvacítce panuje ohledně přijímání dalších států z jihu a východy Evropy.
„Nikdo nebude spokojený v Evropě, která není schopna stíhat proces své integrace a přibírá příliš mnoho nových členů příliš rychle," řekla v Berlíně Merkelová dle agentury Reuters členům své Křesťanskodemokratické unie (CDU).
„Takže říkáme, že rozhovory ohledně přijetí Chorvatska jsou v dohledu. Také ale musíme vidět, že s Lisabonskou smlouvou, doufejme, získáme jistou konsolidační fázi v rámci integrace."
Podle serveru EUobserver.com je ohledně rozšíření vlažný i druhý evropský tahoun: Francie.
Lisabon stojí
Chorvatsko začalo rozhovory o přijetí v roce 2005, doufá je uzavřít ještě letos a roku 2011 se stát dalším členem unie. Současné členské státy však nyní trápí jiné problémy.
Jedním z nich je osud Lisabonské smlouvy, která se zasekla v českém Senátu a kterou odmítlo v loňském referendu Irsko. Irové o něm půjdou hlasovat letos znovu a podle průzkumů tentokrát řeknou ano.
Díky ekonomické krizi a pádu „keltského tygra" si totiž přejí těsnější vztahy s Evropu. Samotná krize je však nyní vážnějším problémem pro přijetí nových států, než nejasný osud evropského ústavního dokumentu.
Krize proti rozšiřování
Východoevropští členové, kteří jsou mimo eurozónu jako Maďarsko, Rumunsko nebo pobaltské státy, jsouhospodářskými problémy zasaženi obzvláště těžce a žádají Evropu o pomoc. Ta má však svých problémů dost a nehodlá snižovat hodnotu Eura masivními injekcemi do ekonomik na východě.
Sám Balkán se nyní s krizí těžce potýká, vstup Chorvatska je navíc blokován postojem Slovinska, protože se obě země nemohou dohodnout na demarkaci hranic.
O členství v unii stojí také Albánie, Černá hora, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Kosovo a Makedonie. Jednání o vstupu posledního ze jmenovaných států blokuje Řecko, kterému se nelíbí jeho název: stejný jako jednoho z řeckých regionů.
Kosovem a Bosnou a Hercegovinou zmítají vnitřní problémy, přihláška Černé hory nebyla na zásah ministrů zahraničí EU minulý měsíc postoupena Evropské komisi, Srbsko a Albánie hodlají přihlášky podat během tohoto roku.
Případ sám o sobě je Turecko, které svůj úmysl stát se členem formálně oznámilo již roku 1987, ale Evropa se od té doby potýká s (ne)ochotou přijmout mezi sebe sedmdesátimilionový muslimský stát.
Jedeme dál
Ne všichni členové EU si však přejí rozšíření odložit. Vstup Balkánu i Turecka podporuje Česká republika a z důležitých hráčů Velká Británie, která chce, aby proces postupoval co nejrychleji.
„Ať je pokušení jakékoliv, nesmíme se obrátit dovnitř," napsal britský šéf diplomacie David Milliband dle EUubserveru v polském deníku Gazeta Wyborcza v pondělí.
Jako další státy, o kterých by měla Evropa jako o členech uvažovat, zmínil Ukrajinu a Island.
