Obyvatelé nových členských zemí mají stále omezen přístup na pracovních trh uvnitř někdejší "patnáctky." Po Velké Británii, Švédsku a Irsku otevřou nyní své hranice bez jakýchkoliv restrikcí jen Španělsko, Portugalsko, Finsko a Řecko.
Přesto možnost legálně pracovat v jiných evropských zemích patří k nejvýznamnějším změnám, které nové členské státy pocítily během posledních dvou let.
Cestovateli za prací jsou Poláci a Litevci
Nejvíce zamířilo z východu do Irska, Švédska nebo Velké Británie Poláků, pilnými cestovateli za prací jsou také Litevci.
Například v roce 2005 se ucházelo ve Švédsku o práci více než pět a půl tisíce lidí, z toho bylo tři a půl tisíce Poláků. V Irsku tvoří čtvrtinu pracovních sil z východní části EU Litevci.
Nedávný průzkum ukázal, že o práci za hranicemi vlastní země přemýšlí až polovina Poláků v případě, že doma zaměstnání ztratí. Naopak málo lidí uvažuje o odchodu v Maďarsku.
Celkově v Unii ale počet lidí pracujících mimo svoji "domovskou" zemi netvoří více než dvě procenta ze všech obyvatel pětadvaceti členských států.
EU a ekonomický růst: Spojené nádoby ?
Bouřlivě se diskutuje o tom, nakolik růst východoevropských ekonomik a zlepšování životní úrovně souvisí se vstupem do Evropské unie.
Hospodářský růst je nejvýraznější v pobaltských republikách, na Slovensku a v České republice.
Nejvyšší životní úroveň z desítky nových členů ale mají nadále Kypr a Malta, které neprošly čtyřmi desetiletími komunismu.
Analytik České spořitelny Jan Jedlička se domnívá, že členství v Unii k úspěšnému vývoji ekonomiky jednoznačně přispělo. "Pozitivní je příliv přímých zahraničních investic, přístup na jednotný trh EU a s tím spojené odbourání zbývajících obchodních bariér či standardní západoevropskou legislativu kultivující domácí ekonomické prostředí. Už nejsme Divokým východem," řekl Jedlička agentuře ČTK.
Dva roky po vstupu jsou odpůrci členství stále slyšet, ale nejsou nikde dominantní politickou silou. Z kritiků EU mají spíše úspěch ti, kdo chtějí Unii změnit, nikoliv ji rušit nebo z ní vystupovat.
V Maďarsku voliči dali ve volbách tento měsíc více hlasů socialistům, kteří jsou pro hlubokou evropskou integraci. Prohrál Fidesz - strana, která se naopak staví k Unii rezervovaně a volala po částečném návratu protekcionismu.
Většina Poláků si nestěžuje
Infobox
ČTĚTE SOUVISLOSTI:
VYZKOUŠEJTE SE:
V Polsku zvítězila konzervativní strana Právo a spravedlnost. Ta je kritická k současné podobě Unie a hodlá prosazovat nezávislejší zahraniční politiku Polska. Ovšem - nechce z pětadvacítky vystupovat. V tom se podobá české Občanské demokratické straně.
Nově se však v polské vládě objevila minulý týden i Liga polských rodin, která byla a je kategoricky proti členství v Polska v EU. Nemá ale sílu změnit status quo.
"Většina Poláků bere členství v Unii už jako samozřejmost a příliš se nad tím nezamýšlí. Pro většinu lidí se situace spíš zlepšila. Například zemědělci jsou spokojeni a nejen oni. Mnozí čerpají peníze z fondů Evropské unie. Kromě Ligy polských rodin a jejích voličů nikdo není pro to, aby se Polsko Unii nějak vzdalovalo nebo z ní dokonce vystupovalo," řekl Aktuálně.cz polský publicista Aureliusz Pedziwol.
Nedůvěra k euru
Pokud ale nelžou průzkumy, které provádí evropská agentura Eurobarometr, tak obyvatelé nových zemí přehnaně optimističtí nejsou. Podle výzkumů agentury se obávají zejména příliš velkého vlivu velkých zemí uvnitř Unie.
V tomto směru se setkal na Východě s velkým odporem návrh německého exkancléře Gerharda Schrödera na sjednocení daní pro firmy v Evropské unii.
Na otázku, zda členství v EU považují za dobrou věc, odpovědělo v průzkumu Eurobarometru loni na podzim kladně jen 44 procent Čechů. Ještě méně to bylo v Lotyšsku (36 procent) a Maďarsku (39 procent)
Lidé mají podle eurobarometru také strach z toho, že přechod na jednotnou měnu euro povede ke zdražování. Až 46 procent obyvatel desítky nových členů myslí, že dopad přijetí eura bude negativní, opačného názoru je jen 38 procent lidí.
Slovinci nechtějí být Slováky
Jako první z poslední vlny rozšíření chtějí zavést euro Slovinsko (1. ledna 2007) a Estonsko (1. ledna 2008).
Přitom ve Slovinsku doufají, že tím jejich malá země na sebe v Evropě konečně výrazněji upozorní. "Vstupem do eurozóny se Slovinsko pro mnoho Evropanů dostane na mapu Evropy. Konečně se budou muset podívat, kde Slovinsko je, a poznají, že nejsme Slovensko," řekl na dubnové konferenci ve Vídni slovinský ministr financí Andrej Bajuk.
