Zahraničí

Velké srovnání: Kdo si polepšil? Jak se Slováci za 25 let vzdálili od Čechů a v čem se liší

1. 1. 2018 17:30

1. ledna 1993 se po 74 letech soužití ve společném státě rozdělila tehdejší Česká a Slovenská Federativní Republika (ČSFR) na dva samostatné státy. Česko a Slovensko zůstaly sice poté silně propojené lidsky, politicky a ekonomicky, po 25 letech od rozpadu společného státu už se ale v mnohém liší. Projděte si nejdůležitější srovnání a statistiky.

Počty obyvatel České a Slovenské republiky v letech 2006-2016

Inflace

Nezaměstnanost

Státní dluh

Hrubá mzda

Slováci, Češi a růst HDP

Obě ekonomiky zažily za uplynulých 25 let vedle růstu také období stagnace, několikrát se dostaly i do recese. Česká republika se přitom s poklesem HDP musela potýkat vícekrát a propad českého hrubého domácího produktu byl také výraznější než na Slovensku. Slovensko navíc - v roce 2007 - zažilo dvouciferný růst HDP (o 10,8 procenta), česká ekonomika rostla nejrychleji v roce 2006 (o 7,1 procenta).

(hodnoty v procentech)

19942016

19932016

19942016

19952016

19932016

Jak hodnotíte členství své země v EU

Podpora EU (2016) na škále 0-100

Průzkum lorda Ashcrofta

Podpora NATO (2017)

Průměrný starobní důchod

Roční míra zločinnosti

Ukradená auta ročně

Slováci v Česku, Češi na Slovensku

Za posledních deset let se počet Slováků v Česku téměř zdvojnásobil. Na konci září 2017 v Česku trvale či přechodně pobývalo 110 700 lidí ze Slovenska. Slováci jsou tak nejpočetnější skupinou cizinců v ČR. Naopak Slovensko si za svůj trvalý či dočasný domov vybralo zhruba 10 500 Čechů a Češek. Tvořili tak něco přes desetinu z cizinců žijících v zemi pod Tatrami a byli pátou nejpočetnější národnostní menšinou na Slovensku.

Počet lidí ze Slovenska v Česku a počet Slováků a Slovenek s trvalým pobytem

20072017*

* - Data ke konci září 2017 Zdroj: Statistiky ministerstva vnitra a cizinecké policie

Před pětadvaceti lety se cesty Čechů a Slováků rozešly. Obě země jsou součástí Evropské unie a Severoatlantické aliance a obě úzce spolupracují v oblasti zahraniční politiky v rámci tzv visegrádské čtyřky. Deset milionů Čechů a pět a půl milionu Slováků ale žijí ve dvou státech s často odlišnými základními ukazateli. Statistiky se liší nejenom v ohledu na demografii, ale samozřejmě také kupříkladu co do platů, důchodů, míru zločinnosti, ukradená auta či pohled občanů na EU a NATO.

Mohlo by vás zajímat