Bad Schandau (od naší zpravodajky) - Ještě ani nedokončil projekty na odstranění škod po povodních v roce 2010 a už mu voda město zalila zas.
Bad Schandau, kde Andreas Eggert "starostuje", přitom žije jen z turismu, žádný další průmysl hraniční město na Labi nemá. Podobně jako sousední Hřensko na druhé straně česko-německé hranice.
Čtyři týdny po velké vodě jsou ale hotely na nábřeží zavřené. Přitom - pokud turisté nepřijedou, doplatí na to nejen majitelé zdejších restaurací, ale i drobní obchodníci a další obyvatelé města. "I pekař a řezník tu závisí na turistech," upozorňuje badschandauský starosta.
Cesta po Labi měsíc po povodni:
"Byla to zase stoletá povodeň," řekne, když se ho zeptáte, jak červnové záplavy s měsíčním odstupem hodnotí. "Po pouhých jedenácti letech. Bylo to vážně velmi krátké století."
A.cz: Po jedenácti letech - vlastně po třech, když budeme počítat i rozvodněnou Křinici v roce 2010 - jste tu zase měli velkou vodu. O Bad Schandau se znovu psalo ve všech německých novinách. Vybavuji si titulek z jedné titulní strany: "Bad Schandau, zase to Bad Schandau"...
Naštěstí to pro nás tentokrát nebylo tak hrozné jako v roce 2002. Zaprvé jsme na to byli lépe připraveni. Zadruhé voda přeci jen nebyla tak vysoko - v Bad Schandau jsme měli o 1,4 metru méně než v roce 2002. I předpověď byla o metr nižší.
Některé budovy tak zůstaly vody ušetřeny, třeba naše základní škola. V roce 2002 se přitom potopila spolu s ostatními budovami, teď těsně ne.
A.cz: Taky už jste věděli, jak na to.
Ano, už jsme měli nacvičeno, co dělat. Z let 2002, 2006, 2010. Přesto musíme znovu, po pouhých 11 letech, začínat zase od nuly. Jsme zase zpátky na startu. Město, infrastruktura, obec i podnikatelé. A to je samozřejmě pro všechny velmi těžké.
A.cz: Jak se s tím vyrovnáváte?
Je obtížné něco takového zvládnout - ekonomicky, ale i mentálně. Proto tu máme všichni velmi zvláštní pocity. Je to vlastně směsice z trocha vzteku, že nás to postihlo znovu, ale i pýchy, protože jsme to přeci jen opravdu dobře zvládli, a pak také naděje, protože k nám míří pomoc.
Svou roli určitě hrají i obavy, jak teď máme věci zařídit tak, aby nám tyhle - zjevně se vracející - události v budoucnu působily ještě méně škod než teď.
A.cz: Říkáte, že je vám jasné, že se voda znovu vrátí. Jak se proti ní vyzbrojíte?
Protipovodňové zábrany tady u nás nejsou řešením. Půjde spíš o to, pracovat inteligentně v detailu. Třeba lépe zvažovat, jaké materiály použít při obnově. Hodně pracovat s betonem.
Taky jsme rozhodnutí - ať to stojí, co to stojí - přestavět naší školku. Nezřídíme ji už v patrech, která pohltila voda, ale tak, aby celé zařízení zůstalo kompletně suché. Na pozemku zůstaneme, ale už nám to nesmí zaplavovat šatny ani jídelnu. Bude to určitě dražší než běžná oprava, ale vyplatí se to.
A.cz: Protipovodňové stěny tedy vůbec stavět nebudete?
Někde zřejmě budeme. Části města se možná dají ochránit zdmi, abychom zmenšili území, kde voda napáchá škody. Ale celé město ne.
A.cz: Co všechno tu Labe zatopilo?
Voda zatopila celou oblast podél břehu Labe. De facto 80 procent území města. A pak ještě 50 procent území přilehlých obcí, které k Bad Schandau patří.
Celkem máme 4000 obyvatel, povodní je postižena zhruba polovina.
A.cz: Při procházce městem jsem měla pocit, že je tu zavřené úplně všechno...
Něco funguje, není vše mimo provoz. Výše položené penziony, obchody i restaurace fungují. Velké hotely jsou ale všechny zavřené.
A.cz: Kdy otevřou?
Snaží se co nejrychleji vrátit na trh, byť třeba v omezené míře. Zatím mluví o srpnu, aby se stihl aspoň kousek sezony. Už jaro pro ně bylo těžké, přijelo málo lidí.
A.cz: Jak důležití jsou pro Bad Schandau turisté?
Bad Schandau žije z turismu. Z jiných odvětví tu toho je jen málo. Jsou tu naštěstí dvě kliniky, které fungují. Jedna nebyla postižena vůbec ani druhá neměla vážnější škody. Obě zaměstnávají 300 lidí, tahle pracovní místa tu nutně potřebujeme. Jinak je všechno v turismu, i drobní obchodníci jako pekař nebo řezník závisí na turistech.
A.cz: Někde jsem četla, že po každé povodni vaše město část obyvatel opustí.
Majitelé některých obchodů už je nebudou znovu otvírat, chtějí odtud odejít natrvalo. I tak už to tu pro ně bylo těžké, zákazníky měli vždycky jen v sezoně. Odhaduji, že z 36 obchodů v centru to vzdají tak čtyři až pět. Hlavně ti starší, kteří už nemají daleko do důchodu.
A.cz: A "neobchodníci"? Ti, co tu normálně žijí a nepodnikají?
Po povodni 2006 odešlo 100 lidí, když se tak rychle vrátila povodeň z roku 2002. Hlavně lidé, co bydleli v pronajatých bytech. Říkali: Nemusím přece každých pár let vyklízet byt, to nemám zapotřebí. Často to byli starší lidé, kteří se stěhovali za svými dětmi, co bydlí o kus dál. Tenkrát to byl skutečně významný úbytek obyvatelstva.
A.cz: A teď? Máte už nějaké zprávy?
Teď je ještě brzy, lidé teprve zvažují alternativy. Vědět budeme tak za měsíc, za dva. Ale počítám s tím, že se zase najdou tací, kteří půjdou. Že obyvatel ubude. A to je samozřejmě bolestivé - bez obyvatelstva dosáhne Bad Schandau na mnohem méně peněz, které pak bude moci využít na veřejné výdaje, jako investice do rozvoje města...
A.cz: Už jste vyčíslili škody?
Hrubé odhady škod hovoří o sedmi milionech eur na infrastruktuře, celkem se škody mohou pohybovat kolem 47 milionů eur. Reálně to pak možná bude kolem 30 milionů, většinou jsou ty první odhady nadsazené. Sousední Königstein má 10 milionů.
A.cz: Jste relativně malé město. V Pirně, která je dál po proudu a má podstatně víc obyvatel i větší rozlohu, jsou škody jen o něco vyšší než u vás. Čím to? I tam měli zaplavenou velkou část města...
Máme tu několik zařízení, která hlásí obrovské škody. Jen náš luxusní hotel Elbresidenz na břehu Labe má škody pět nebo šest milionů eur.
Lázně Therme zůstanou taky zavřené možná dva tři měsíce, i když měly ochranný protipovodňový systém. Na jiných místech se bohužel voda dostala dovnitř a zničila drahou techniku, drahé agregáty. Také muzeum Národního parku Saské Švýcarsko má škodu kolem milionu.
A.cz: Mají budovy a zařízení pojištěné? Jak to tu vlastně s pojištěním máte? V sousedním Hřensku je pojištěn jen zlomek obyvatel.
S pojištěním to tu není tak špatné. Spousta lidí má ještě staré smlouvy, z dob NDR. Ale je tu i řada nově pojištěných. I město je například nově pojištěno. I když je pravda, že za pojistky hodně platíme. Samozřejmě - kolik pojišťovny ve finále vyplatí, to je jiná otázka.
A.cz: Někteří čeští starostové si stěžují, že zbytečně dlouho čekají na peníze na opravy. Že tráví příliš času vyplňováním tabulek, místo aby něco začali dělat.
U nás se to takhle nedá říct. Nejdřív jsme vyplatili okamžitou pomoc postiženým. Pravidla byla stejná pro celou spolkovou zemi Sasko. Vyplácet jsme začali v pátek 7. června, když tu ještě všechno bylo pod vodou. Vyplácí se dodnes.
A.cz: Kolik postižení dostali?
Byly to tři druhy pomoci: vytopeným se dávalo do 2000 eur na rodinu, 1500 eur podnikatelům a 1000 eur majitelům obytné budovy. To byly rychlé peníze - na vysoušení, obnovení dodávek elektřiny a podobně.
A.cz: Obdobná okamžitá pomoc se vyplácela i u nás. Naši starostové si stěžují spíš na to, že nemohou hned začít s komplexnějšími opravami, protože nevědí, co jim kraj proplatí, a co ne...
To je jiná. Na "velké" peníze, z nichž budeme financovat škody, také ještě čekáme. Ale nikam nespěcháme.
A.cz: Jak to? Neříkal jste, že potřebujete, aby se sem co nejdřív vrátili turisté? Nepotřebujete, aby všechno už brzy fungovalo jako dřív?
Tentokrát chci opravdu dohlédnout na to, abychom nic neuspěchali, aby se stavělo tak, že příště budou škody ještě nižší. Hlavně nic nešít horkou jehlou.
Nejlepší příklad jsou Drážďany - nechalo se tam za 700 tisíc eur sanovat sídliště a pak se muselo za 40 milionů zlikvidovat.
Chci se teď rozhodnout správně. U okamžité pomoci je důležité, aby byla nebyrokratická a rychlá. Faxem tehdy přišel dotaz, kolik potřebujeme, a pak taky peníze rychle přišly. Byrokracie byla minimální. Dostali jsme 30 milionů eur poté, co jsem nahlásil, že potřebuji 30 milionů.
