Ankara - Sociálními sítěmi v Turecku kolují v posledních dnech nezvyklé fotografie. Ženy jsou na nich otočeny k objektivu zády a prsty pravé ruky mají do písmene V.

Protestují tak proti prezidentu Recepu Tayyipovi Erdoganovi, který je před časem pokáral za přílišnou občanskou angažovanost.

Ženská práva se tak stala jedním z důležitých témat nedělních tureckých parlamentních voleb.

Související

Přijde Západ o klíčového spojence? Turecko budí obavy

Násilí na ženách? Veřejné tabu

Nehraje se přitom jen o rovnost pohlaví na pracovním trhu či v politice. Mnohem zásadnějším problémem, který zvedá vlnu nespokojenosti a frustrace, je násilí na ženách.

Masové protesty vyvolala například letos v únoru brutální vražda dvacetileté dívky, která byla ubodána, když se bránila znásilnění. I tehdy zaplavila sociální sítě vlna boje za ženská práva.

Bylo to s podivem, protože o násilí na ženách se do té doby moc nemluvilo a jediným veřejně probíraným tématem ženských práv byl zrušený zákaz nošení šátků, kterým na sebe (tehdy ještě premiér) Erdogan a jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) upoutali v roce 2013 pozornost.

Podle Leyly Sahin Ustaové šlo o velký pokrok v otázce práv žen. "Vyhodili mě ze studií na lékařské fakultě, protože jsem nosila vlasy zakryté šátkem. Školu jsem mohla dokončit jedině v zahraničí. Poté, co zákaz zrušily, jakoby se ženy s šátky znovuzrodily," popsala BBC vlastní zkušenost.

"Nyní jsme si všechny ženy rovny a máme stejné pracovní příležitosti," vysvětlila, proč se nadcházejících voleb zúčastní jako kandidátka vládní AKP.

Fakta ale hovoří o něčem jiném.

Co přijde po volbách?

Zatímco v Evropské unii tvoří ženy průměrně 63 procent celkové pracovní síly, v Turecku je pouze 28 procent ze všech zaměstnaných lidí ženského pohlaví.

V současném složení parlamentu pak ženy tvoří jen 14 procent, skoro polovina tureckých měst má výhradně mužskou politickou reprezentaci.

To je výrazně méně než například v České republice, která má podle statistiky Fóra 50 % v Poslanecké sněmovně 19procentní zastoupení žen. A to je Česko v žebříčku zemí podle rovnosti pohlaví vystaveném Světovým ekonomickým fórem mezi evropskými zeměmi na posledním místě.

Související

Erdogan chce měnit Turecko. Rozhodnou bývalí teroristé

Otázka genderové rovnosti a násilí na ženách je v Turecku předmětem politické a společenské debaty již několik let. Nyní se ale zdá, že aspiruje na zásadní téma povolebního politického diskurzu.

Od loňského Erdoganova zvolení prezidentem se totiž stále častěji hovoří o zhoršení postavení žen ve společnost. On sám Erdogan se po nástupu do funkce netajil svým názorem, že muži a ženy si nejsou rovni.

Před volbami, které mohou vést k posílení prezidentových pravomocí, se proto vynořují další obavy.

Bezmála stovka mrtvých

Lidskoprávní organizace Human Rights Watch vydala v roce 2011 zprávu dokumentující domácí násilí v Turecku, podle níž existovaly právní mezery, jež ponechávaly některé skupiny žen bez právní ochrany.

Díky nárůstu místních ženských organizací sice turecký parlament o rok později přijal zákon o ochraně před domácím násilím, ovšem jeho naplňování pokulhává.

Turecko se rovněž stalo jednou ze 14 zemí, které podepsaly Evropskou smlouvu o násilí na ženách - známou jako Istanbulská úmluva -, která si klade za cíl proti tomuto jevu bojovat. Ankara ale svoje sliby stále neplní a oficiální statistiky volají po nutných reformách.

Podle dostupných údajů shromážděných tureckou tiskovou agenturou zemřelo rukou muže jen během prvních čtyř měsíců letošního roku téměř 100 žen.

Problém by podle aktivistů mohlo vyřešit jen větší zastoupení žen v politice. "V zemi, jako je Turecko, kde ženy čelí mnoha problémům, je důležité, aby měly silné zastoupení v parlamentu. Pak by mohly dopomoci k řešení nerovností, kterým každodenně čelí," řekla serveru BBC Gonul Kahramanová, předsedkyně Sdružení pro podporu ženských kandidátů.