Praha - Změna, které můžeme věřit. To bylo heslo, s nímž před rokem nastupoval do Bílého domu Barack Obama. Muž, kterému dával podle průzkumů celý svět přednost před jeho konkurentem Johnem McCainem.
A prosincové šetření společnosti Harris Interactive ukazuje, že Obamova podpora je přinejmenším na starém kontinentě stále vysoká. Ve Francii se o něm kladně vyjadřuje 82 procent dotázaných, v Německu 81 procent, ve Velké Británii 72 procent, v Itálii 83 procent a ve Španělsku 79 procent. Jde o víceméně totožná čísla, jakým se v těchto zemích prezident USA těšil v dubnu.
V samotných Spojených státech mu naopak podpora klesla. Podle stejného průzkumu to bylo mezi dubnem a prosincem o 16 procent. Dle Harrise tak Obamu podporuje 53 procent Američanů.
Barack Obama na konci ledna vstoupí do druhého roku své vlády. Podívejme se nyní, jaké problémy se mu dosud podařilo a nepodařilo vyřešit. Američané mu vystaví vysvědčení příští rok v listopadu, kdy se konají volby do Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu. Aktuálně.cz to udělá už teď.
Každou Obamovu iniciativu jsme hodnotili jako ve škole - jednička nejlepší, pětka nejhorší.
Klimatické změny (hodnocení Aktuálně.cz: 3)
Jak Obama, tak McCain v předvolební kampani zdůrazňovali, že změní politiku George W. Bushe týkající se klimatických změn a slibovali připojit se k nové mezinárodní dohodě nahrazující Kjótský protokol, který USA podepsaly, ale neratifikovaly. A přestože Obama nedosáhl oslňujících výsledků, snažil se.
Sněmovnou reprezentantů v létě poprvé v historii Spojených států prošel zákon, který nařizuje omezit vypouštěné emise do roku 2020 o 17 procent a obdobný návrh teď leží v Senátu.
Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) na jaře zpřísnila limity pro znečišťování ovzduší automobily a během kodaňského summitu označila skleníkové plyny za nebezpečné pro životy Američanů. Jedná se o zadní vrátka - pokud by klimatický zákon neprošel Senátem, bude agentura moci emise regulovat sama.
Vzhledem k tomu, že se v Kodani nepodařilo dohodnout na nástupci Kjótského protokolu, bude klimatická politika pro Obamu jednou z klíčových i v příštím roce. Vedle mezinárodních jednání se pozornost upře i ke zmíněnému návrhu zákona v Senátu.
Velkým mínusem však pro amerického prezidenta je, že se nepokusil na svou stranu získat McCaina, který by mu s prosazováním legislativy v Senátu pomohl. Ke schválení mezinárodní smlouvy tam přitom bude potřebovat 67 hlasů.
Boj s terorismem a války v Afghánistánu, Iráku a Pákistánu (hodnocení Aktuálně.cz: 4)
Obama částečně splnil svůj slib z kampaně a nařídil stažení většiny amerických vojáků v Iráku do konce srpna 2010. Situace v zemi se však za jeho prezidentování příliš nezlepšila, tří série sebevražedných útoků v Bagdádu ve druhé polovině roku za sebou zanechaly téměř 400 obětí.
Americký prezident se však slíbil především soustředit na boj s Al-Káidou a válku v Afghánistánu. Ani zde však úspěch neslavil. Za Obamy se prudce zvýšil počet útoků amerických bezpilotních letadel na pákistánských kmenových územích a prezident nařídil vyslat do Afghánistánu dalších 51 tisíc vojáků.
I přes dvě velké horské ofenzivy pákistánské armády se však Obamovi nepodařilo ani zlomit moc Talibanu, ani získat zprávy o tom, kde se předáci Al-Káidy skrývají. Podle šéfa Pentagonu Roberta Gatese to jsou už „roky", co USA získaly poslední hodnověrnou informaci o Usámovi Bin Ládinovi.
Do médií navíc unikla řada zpráv svědčících o tom, že je administrativa ohledně dalšího postupu v Afghánistánu nejednotná.
Obama také přiznal, že se mu do určeného 22. ledna 2010 nepodaří uzavřít věznici v Guantánamu. O tom, co bude s podobně kontroverzní věznicí na základně Bagrám v Afghánistánu, se neví vůbec nic.
Reforma zdravotního systému v USA (hodnocení Aktuálně.cz: 2)
Žádná otázka nebouřila letos emoce ve Spojených státech jako reforma zdravotnického systému. Obama byl označován za socialistu i nacistu a vyrojily se spekulace - živené i bývalou republikánskou kandidátkou na viceprezidentku Sarah Palinovou - o tom, že sněmovna vytvoří „panely smrti" rozhodující od úřednického stolu, komu život a komu smrt (smrt například starým, které se nevyplatí léčit).
Prezident nechal podobně jako v případě klimatického zákona iniciativu na Kongresu a zatím se mu to vyplatilo. Sněmovnou reprezentantů návrh zákona obsahující také federální pojišťovnu nakonec prošel. Mnohem těžší to bude v Senátu, kde mají demokraté jen tu nejtěsnější většinu. Osud federální pojišťovny je zde na vážkách.
Největší zdravotnickou reformu od zavedení federálního pojištění Medicare pro důchodce v šedesátých letech však zatím prezident táhne poměrně úspěšně.
Jaderné odzbrojení a íránský a severokorejský jaderný program (hodnocení Aktuálně.cz: 3)
Na jedničku je, že se Obamovi podařilo v Radě bezpečnosti OSN prosadit rezoluci požadující svět bez jaderných zbraní, kterou tak podpořilo všech pět největších jaderných mocností. Se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem ji v prosinci kvitoval novou dohodou o omezení jaderných zbraní a jejich nosičů v obou státech.
Naopak nikam dosud nevedlo jeho diplomatické úsilí týkající se jaderného programu Íránu. Teherán nejenže nepřestal obohacovat uran, ale nepřistoupil ani na návrh poslat valnou část uranu k dalšímu obohacení do Ruska pro potřeby svého reaktoru pro lékařské účely. Po odtajnění druhé továrny na obohacování uranu nedaleko Komu pak Teherán svět překvapil prohlášením, že má v úmyslu postavit dvacet podobných zařízení.
Na poli jaderného programu Severní Koreje se mezinárodní situace za Obamova prezidentování ještě zhoršila. Severní Korea podruhé otestovala svou mezikontinentální raketu Taepodong-2 a podnikla druhou zkoušku své plutoniové bomby. V poslední době dochází mezi zeměmi k lehkému diplomatickému oťukávání.
Jak v případě Íránu, tak KLDR však musí Obama teprve dokázat, že ví, co dělá, a že nepůjde o nekonečnou diplomacii bez jakéhokoliv výsledku.
Ekonomika (hodnocení Aktuálně.cz: 3)
Tady budou Američané sčítat plusy a mínusy, až se vydají v roce 2010 k volbám, především. Přes mohutný Bushův podzimní balíček a následný jarní Obamův balíček, které společně stály téměř 1500 miliard dolarů, se situace zpočátku vůbec nelepšila.
Když Obama nastupoval, byla nezaměstnanost na 7,6 procentech. V lednu přišlo o práci dalších více než 600 tisíc Američanů, obdobná čísla následovala v únoru, březnu a dubnu, pak se začalo tempo ztráty pracovních míst zmenšovat.
Statistiky však nevypadají nijak růžově. Na začátku recese v prosinci 2007 bylo bez práce 4,9 procenta Američanů, letos v říjnu pak 10,2 procenta, nejvíce od dubna 1983.
V listopadu to bylo přesných deset procent. Situace je nejhorší ve skupině obyvatelstva, která Obamu velmi podporovala - mezi teenagery, kde je nezaměstnaných celá čtvrtina.
Obama může na druhou stranu poukázat na to, že o práci přichází v posledních měsících čím dál méně Američanů (každý z posledních tří měsíců přišlo v USA o práci v průměru 135 tisíc lidí) a že v listopadu se naopak nezaměstnanost snížila.
Pozitivním signálem je také statistika ukazující, že americká ekonomika v letošním třetím kvartálu poprvé od loňského druhého čtvrtletí rostla, a to o 2,8 procenta.
Multilateralismus a obraz USA ve světě (hodnocení Aktuálně.cz: 2)
Svět přivítal Obamův nástup do Bílého domu a s povděkem kvitoval jeho sliby, že bude klást větší důraz na diplomacii a multilateralismus. Předchozí administrativa si svým jednostranným přístupem zejména v Iráku nadělala hodně nepřátel i mezi tradičními spojenci USA.
Obamovo odhodlání stav věcí změnit se odrazilo i v tom, že znovu povýšil post velvyslance USA při OSN na ministerskou úroveň. Tu měl za Billa Clintona, ale ztratil ji za George W. Bushe.
Multilateralismus zdůrazňovala i ministryně zahraničí Hillary Clintonová, která při svých návštěvách často opakovala, že přijela „naslouchat". Tento přístup ocenil i Norský Nobelův výbor, který Obamovi udělil Nobelovu cenu míru.
Největším diplomatickým úspěchem amerického prezidenta je zlepšení vztahů s Ruskem a vyjednávání o celosvětovém jaderném odzbrojení, naopak v dalších ožehavých otázkách jako jaderný program Íránu a Severní Koreje Obama zatím neuspěl. Vůbec největší fiasko pak zaznamenal v Izraeli a Palestině.
Mír mezi Izraelci a Palestinci (hodnocení Aktuálně.cz: 5)
Obama sliboval, že se bude míru na Blízkém východě věnovat od prvního dne v Bílém domě a svůj slib splnil. Jako svého zvláštního vyslance pro Blízký východ jmenoval matadora mírového procesu Severním Irsku George Mitchella, který do oblasti od té doby několikrát zamířil. Výsledky jsou však zatím nulové.
Obama samozřejmě nemá štěstí na ty správné partnery. Izraelským premiérem se v březnu stal šéf pravicového Likudu Benjamin Netanjahu, který si za svého ministra zahraničí vybral ultrapravicového osadníka ze Západního břehu Avigdora Liebermanna. Netanjahu se původně odmítal vůbec přihlásit k myšlence Palestinského státu. Když svůj návrh nakonec učinil, zapochybovali evropští diplomaté, o tom, zda by takovou entitu bylo možné vůbec nazvat státem.
Na druhé straně stojí palestinský prezident Mahmúd Abbás, jehož mandát již vypršel. Abbás je sice preferovaným partnerem Izraele, ale ten si ho příliš neváží a zatím mu nic nenabídl. Palestinská samospráva také trpí korupcí a už tři roky se nedokáže dohodnout s konkurenčním Hamásem ovládajícím Gazu. Trvalý mír bez souhlasu Hamásu si však lze jen těžko představit.
S Hamásem odmítá jednat nejen Izrael, ale i USA. I přes celkovou obtížnost Obamovy pozice, jde zatím o velké fiasko. Američanům, kteří poskytují Izraeli miliardy dolarů pomoci ročně, se zatím Tel Aviv nepodařilo přesvědčit ani o tak malém ústupku, jakým je zastavení výstavby osad na Západním břehu. Bez toho odmítá Abbás mírová jednání obnovit.
