Slovo tsunami se odvozuje z japonštiny. Tsu znamená přístav, nami je označení pro dlouhou vlnu. Když loni na druhý svátek vánoční udeřila "dlouhá vlna" na pobřeží třinácti zemí, nikdo nepočítal s tím, že jde o začátek vůbec největší humanitární akce v historii OSN.
Mrtvých přibývalo hodinu po hodině
První ucelené zprávy v Česku - publikované o půl dvanácté dopoledne - hovořily zhruba o dvou a půl tisících obětech. Už tehdy bylo zjevné, že zemětřesení o síle 8,9 stupňů Richterovy škály a následné obří vlny poškodily nejvíce pobřeží indonéské Sumatry, která měla k epicentru nejblíže.
Vláda v Jakartě (jak později přiznala) však tehdy naprosto neměla přehled, jak moc je Sumatra zasažená; dosud neměla informace o desítkách tisíc mrtvých jen v provincii Aceh, jejíž obrys moře značně umazalo. "Máme potvrzených 280 mrtvých, konečné číslo však bude o něco vyšší," citovala mluvčího vlády agentura AP.
Pak začala čísla obětí pozvolna narůstat. O třetí odpoledne se již hovořilo o šesti tisících mrtvých. Další hodiny a dny pak počty zabitých rostly geometrickou řadou.
Konečná bilance (zahrnující i nezvěstné) je rok po neštěstí 231 tisíc lidí z Indonésie, Srí Lanky, Indie, Thajska, Malediv, Malajsie, Barmy či Bangladéše. Své oběti má tsunami i v Keni, Somálsku, Tanzanii, na Seychelách a na Madagaskaru. Umírali místní i turisté; mezi nimi devět českých občanů.
Více o českých obětech čtěte ZDE.
Dva miliony nových chudých
Zatímco rychlá pomoc postiženým zemím zahrnovala především dodávky nezávadných potravin, pitné vody a materiálu, z něhož bylo možné postavit dočasné přístřeší pro stovky tisíc lidí, kteří se ocitli bez domova, dnes je situace o mnoho složitější.
Kromě domovů přišly tisíce lidí o práci, a tím se jen prohloubila jejich chudoba.
Například jen na Srí Lance uvrhly ztráty v rybolovném průmyslu do bídy 287 tisíc lidí. Míra chudoby se podle vládních zdrojů zvedla o 1,4 procenta na dnešních 26,6 procenta populace.
Výrazně více chudoba vzrostla na Maledivách. Ačkoli na ostrovech zemřelo "jen" 82 lidí, třetinu z tří set tisíc obyvatel do chudoby uvrhl propad turistického ruchu a rovněž škody na rybolovu. Chudoba tu vyskočila o 12 procentních bodů na dnešních 35 procent.
Deník Jakarta Post citoval minulý týden výroční zprávu Asijské rozvojové banky (ADB), podle které má tsunami za následek dva miliony nových chudých. "Navzdory obrovským lidským ztrátám a velkému počtu lidí bez přístřeší byly makroekonomické ztráty poměrně omezené," uvedla ADB.
Jinými slovy, neštěstí mělo na hospodářství daných zemí slabý dopad.
Stovky tisíc odkázány na cizí pomoc
Z dat OSN ovšem vyplývá, že ještě dnes je každý den na dodávkách zahraniční pomoci závislých více než jeden a půl milionu obyvatel.
"Ještě v květnu jsme dodávali jídlo pro 2,24 milionu lidí v postižených zemích," upřesnil pro Aktuálně.cz Anthony Banbury z OSN, který řídí v Asii World Food Programme (WFP). "Dnes tuto pomoc dodáváme v průměru pro 1,2 milionu lidí v Indonésii a pro dalších 347 tisíc lidí na Srí Lance."
Více o situaci na Srí Lance čtěte ve speciálu Po stopách tsunami ZDE.
Ti všichni dosud žijí v provizorních táborech. Přičemž humanitární pracovníci s přibývajícím časem nešetří poznámkami, že místní vlády nemají příliš zájem jejich situaci řešit.
"Například na Srí Lance je zjevné, že tu nikdo na rozdíl od Pákistánu nemůže zemřít chladem či podvýživou. Pro vládu je výhodné ukazovat bídný život lidí v táborech, protože pak snáze přiměje mezinárodní společenství dál se podílet na obnově," soudí například Jan Mrkvička ze společnosti Člověk v tísni, která pomáhá na Srí Lance.
Přes tři sta tisíc domácností ze sedmi nejvíce zasažených zemí tak dodnes zůstává bez vlastního domova. Především za peníze mezinárodních humanitárních organizací se zatím podařilo postavit jen kolem 46 tisíc nových obydlí.
O tom, že slíbená finanční pomoc do Asie zatím nedorazila, ČTĚTE ZDE.
#reklama
