Rok 2016 byl podle klimatologů nejteplejší, částečně i vlivem emisí skleníkových plynů

ČTK ČTK
Aktualizováno 10. 8. 2017 21:38
Podle amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) byl rok 2016 nejteplejší ze všech evidovaných let. Úřad, který sleduje klima 137 let, to uvedl ve čtvrtek ve výroční zprávě. Kromě skleníkových plynů měl na rekordní teploty vliv i klimatický jev El Niño.
Obyvatelé pobřeží Newfoundlandu sledují každoročně v dubnu ledovce, které se uvolnily do moře v kanadské Arktidě.
Obyvatelé pobřeží Newfoundlandu sledují každoročně v dubnu ledovce, které se uvolnily do moře v kanadské Arktidě. | Foto: Reuters

Washington - Globální oteplování se podepsalo na teplotách loňského roku, který byl ze všech evidovaných let nejteplejší. Oznámil to ve čtvrtek ve výroční zprávě americký Národní úřad pro oceány a ovzduší (NOAA). Rekordních hodnot podle něj dosáhly i emise skleníkových plynů. NOAA sleduje klima 137 let.

Kromě skleníkových plynů měl na rekordní teploty vliv i klimatický jev El Niño, uvedl NOAA. Rekordy americký úřad zaznamenal také pokud jde o výšku mořské hladiny a objem ledu v Arktidě i Antarktidě. Světové ledovce se zmenšily v průměru o metr, zmenšování jejich velikosti NOAA registruje každoročně už 37 let.

Větší byl loni rovněž počet zaznamenaných ničivých dešťů, tropických cyklón a případů silného sucha. Dosavadnímu maximu se přiblížila teplota horních vrstev mořské vodní masy.

Podle jednoho z autorů zprávy Dekeho Arndta prakticky jediným údajem, který se nevymykal normálu, bylo pokrytí severní polokoule sněhem.

Teplota povrchu Země byla loni zhruba o půl stupně Celsia vyšší ve srovnání s průměrným ukazatelem za posledních 30 let. Hladina světového oceánu se zvýšila o 82 milimetrů ve srovnání s rokem 1993, kdy NOAA tento údaj měřila poprvé.

Mapy Antarktidy se přepisují neustále, tohle je ale jedna z největších ulomených ker za posledních čtyřicet let, říká Daniel Nývlt. | Video: Filip Horký, DVTV
 

Právě se děje

před 18 minutami

Roční výše příspěvku na podporované zdroje energie loni stagnovala na 45 miliardách

Roční výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE) loni v Česku činila 45,4 miliardy korun, stagnovala tak na podobné úrovni jako v roce 2019. Vyplývá to z dat, které na webu zveřejnil Operátor trhu s elektřinou (OTE). Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci přispěl 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu. Na kolik peněz přesně budou mít tyto zdroje v daný rok nárok, není stanoveno dopředu, záleží vždy na objemu výroby.

Většina podpory podle OTE loni tradičně mířila obnovitelným zdrojům energie, kterým bylo vyplaceno 43,2 miliardy korun, meziročně o 1,7 procenta více. Solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun, bioplynové stanice sedm miliard korun, biomasa 3,3 miliardy korun, vodní elektrárny skoro 2,5 miliardy korun a větrné zdroje 1,3 miliardy korun. Zbytek vyplacené podpory získaly zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), druhotné zdroje a teplo z obnovitelných zdrojů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Hodnota veřejných zakázek loni stoupla na 715 miliard korun

Hodnota veřejných zakázek loni meziročně vzrostla o 5,5 procenta na 715 miliard korun. Její podíl na HDP meziročně vzrostl o 0,87 procentního bodu na 12,65 procenta. Vyplývá to z výroční zprávy ministerstva pro místní rozvoj (MMR), kterou v pondělí projedná vláda.

"Ačkoliv byl ekonomický vývoj České republiky v roce 2020 negativně poznamenán epidemií covidu-19, samotný rozsah trhu veřejných zakázek významně zasažen nebyl. Jde zřejmě o důsledek faktu, že výdaje na nákupy od externích subjektů byly ve veřejných rozpočtech naplánovány na podzim 2019. Tedy ještě v situaci, kdy žádná epidemie v České republice nebyla a ani nebyla předpokládána," uvádí MMR ve své zprávě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy