Ženeva - Spotřeba ropy ve světě každým rokem roste, těžba zato v posledních letech stagnuje a už zřejmě nikdy nedosáhne úrovně rekordního roku 2005.
Časy levné ropy jsou proto nenávratně pryč a Mezinárodní agentura pro energii (IEA) upozorňuje, že cena suroviny zůstane v příštím roce nad úrovní devadesáti dolarů za barel.
V roce 2012 by barel ropy mohl stát až sto dolarů a v roce 2035 dokonce dvě stě dolarů.
"Prognóza počítající s nárůstem cen vychází z toho, že Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) bude v příštím roce schopna navýšit svou produkci nanejvýš o 4,9 milionu barelů denně," cituje agentura Reuters hlavního analytika bankovní skupiny Société Générale zabývajícího se vývojem na trzích s ropou Michaela Wittnera.
V letech 2012-2015 bude podle něj toto navýšení činit ve srovnání s letoškem jen dva až dva a půl milionu barelů denní těžby."
Naleziště v Arktidě se nepotvrdila
Současný trend by mohl zvrátit pouze objev nových ložisek, ta jsou ale zatím v nedohlednu.
Průzkumné vrty v Arktidě, kde by se měla podle odhadů těžařských společností nacházet až pětina celosvětových zásob ropy, zatím vyšly naprázdno. A stará naleziště v okolí Perského zálivu či v Severním moři se rychle vyčerpávají.
Skotská společnost Cairn Energy sice v létě narazila pod mořským dnem západně od Grónska na roponosné vrstvy, předpokládaný objem suroviny, který se v nich ukrývá, ale důvod k zahájení těžby zatím nezavdává.
Totéž platí pro vrty v Barentsově moři, ve kterém letos Rusko s Norskem po několika desetiletích sporů vytyčily definitivní hranice svých teritoriálních vod.
Nová ložiska se odkrývají v Guinejském zálivu a před pobřežím Brazílie, ta však ani zdaleka nestačí pokrýt nárůst spotřeby, který se v příštích letech předpokládá v rychle se rozvíjejících ekonomikách Číny, Indie či Indonésie.
Podle IEA bude devadesát procent nárůstu poptávky po ropě připadat právě na někdejší Říši středu a další mimořádně lidnaté země třetího světa.
Vrchol produkce je za námi
Zatímní vrchol těžby ropy, 73 milionů barelů denně, byl dosažen před pěti lety a nic nenasvědčuje tomu, že bude ještě někdy překonán.
Spotřeba ropy ve světě představuje v současnosti 84 milionů barelů, do pětadvaceti let by ale mělo být dosaženo hranice sto milionů barelů denně.
Rozdíl mezi těžbou a spotřebou je dnes kryt díky čerpání ze strategických zásob, a to ať již na straně producentů či dovozců. Ale také výrobou zkapalněného plynu, bionafty či syntetického benzinu a těžbou z živičných břidlic, zejména z ložisek v Kanadě.
Podle prognózy IEA by podíl zkapalněného plynu na celkové spotřebě měl v roce 2035 činit přibližně patnáct procent a tedy patnáct milionů barelů denně. Počítá se také s tím, že dalších deset milionů barelů ropných produktů se získá z živičných břidlic.
Jen necelou pětinu spotřeby mají za pětadvacet let krýt dnes těžená ložiska. Třicet pět milionů barelů z plánované stovky denně dodají naleziště, která jsou nyní teprve postupně otvírána.
Celkem patnáct milionů barelů by se mělo těžit na ložiscích, jež dosud nebyla objevena.
"V dlouhodobém ohledu představují největší neznámou netradiční zdroje ropy, jako jsou živičné břidlice," říká výkonný ředitel IEA Nobuo Tanaka. "Totéž ale platí pro zásoby ropy, s nimiž se v budoucnu počítá, které ale zatím nebyly potvrzeny průzkumnými vrty."
Deepwater Horizon
Ve snaze otevřít nové zásoby obracejí energetické koncerny svou pozornost k oblastem, ve kterých byla těžba ještě před několika málo desetiletími nemyslitelná. Platí to pro Grónsko, ale také pro naleziště při severních březích Aljašky.
V moři se dnes surovina navíc dobývá z čím dál větší hloubky.
Zatímco v 70. letech leželo ústí vrtů v průměru tři sta metrů pod hladinou moře, dnes se běžně těží ze dna v hloubce půldruhého kilometru. Těžaři jsou přitom schopni jít i do dvou či tří kilometrů.
Umožnily to nové technologie a vrtné soupravy schopné proniknout do roponosných vrstev nejdříve po svislici a následně takřka po horizontále, a to na vzdálenost šesti i více kilometrů.
Budoucnost těžby černého zlata z hlubokomořských ložisek ale silně zpochybnila dubnová havárie vrtné plošiny Deepwater Horizon, v jejímž důsledku do Mexického zálivu vyteklo pět milionů barelů suroviny.
Akcie koncernu BP, kterému se havarovaný vrt podařilo ucpat až po čtyřech měsících, ztratily v první polovině roku polovinu své hodnoty. Společnost musela prodat majetek za několik desítek miliard dolarů, aby nahradila ušlý zisk.
Americký prezident Obama následně vyhlásil moratorium na hlubokomořské vrty a tvrdě se přitom střetl s někdejší aljašskou guvernérkou Sarah Palinovou, s níž se velmi pravděpodobně utká v klání o Bílý dům v roce 2012.
