Do horké oblasti vyrazila Riceová rok po zlomovovém projevu v egyptské Káhiře. Tehdy oznámila zásadní změnu v americké
zahraniční politice: "Měníme kurs. Podporujeme demokratické nároky všech národů!".
Během současné návštěvy o demokracii Riceová už tolik nemluví. Místo toho spoléhá na tolerantnější arabské režimy.
Její program obsahuje návštěvu Saudské Arábie, Egypta, Izraele a palestinských území. Možná je i neplánovaná návštěva
Libanonu.
Co za poslední rok zkomplikovalo americké plány demokratizovat BV? |
Stále se zhoršující situace v Iráku, nevole Íránu omezit svůj jaderný program, rostoucí vliv muslimských radikálů - obliba
libanonského hnutí Hizballáh a výhra radikálního hnutí Hamás v palestinských volbách. Po uplynulém roce je navíc považován
izraelsko-palestinský mírový proces za "mrtvý".
Co plánuje Riceová nového? |
Vizionářskou rétoriku střídají praktické kroky. Američané chtějí do hry víc zapojit arabské režimy,
které jsou považované za "tolerantnější". V Káhiře proto Riceová jednala vedle zástupců Jordánska a Egpyta
taky s delegáty Rady pro spolupráci zemí v oblasti Perského zálivu (Bahrajn, Katar, Saudská Arábie, Spojené arabské emiráty,
Omán a Kuvajt). Všechny tyto země patří mezi spojence USA.
Čemu mají tyto režimy pomoct? |
Cílem je efektivnější boj s extremismem. V ideálním případě mají asistovat při posilování křehké vlády v Iráku
a Libanonu. Oslabit pak vliv Íránu, Sýrie, Hizballáhu a Hamásu. Naoplátku Američané dostali od svých spojenců varování,
že mír na BV nenastane dokud se nevyřeší "palestinská otázka".
Proč se USA nelíbí vláda Hamásu? |
Američané připouštějí, že Hnutí islámského odporu bylo v lednových parlamentních volbách zvoleno demokraticky.
Podle Condoleezzy Ricové se ale jeho lídři nedokázali začlenit do mezinárodní komunity. Nechtějí uznat stát Izrael. Riceová
obvinila Hamás ze zhoršení životních podmínek Palestinců v pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu.
Jejich kroky údajně oddalují vytvoření samostatného palestinského státu.
Co si slibují Palestinci od návštěvy Condoleezzy Riceové? |
Hlasy znějící z Ramalláhu či pásma Gazy jsou spíše skeptické. Říkají, že problém je neřešitelný pokud
bude pokračovat izraelská okupace palestinských území. Přechody do Gazy jsou zavřené. Palestinská samospráva je bez
peněz - lednová volební výhra Hamásu ji odstřihla od většiny peněžních toků z USA a Západní Evropy. Palestinci odhadují, že
jen výnosy z daní zadržované Izraelem, vystoupaly na půl miliardy dolarů.
Nahrává současná situace snahám Condoleezza Riceové? |
Nikoliv. Pásmo Gazy zažilo v uplynulých dnech nejhorší střety mezi vládním Hamásem a hnutím Fatáh palestinského prezidenta
Mahmúda Abbáse za poslední roky. Na přelomu týdne zemřelo deset lidí, další stovka utrpěla zranění. Palestinská média to označila za "Černou neděli". Jednání o vládě národní jednoty mezi Hamásem a Fatáhem zkolabovala. Panují obavy z možné občanské války.
O čem bude Riceová jednat s Izraelci? |
Očekává se, že hlavním bodem jednání mezi americkou ministryní zahraničí a izraelským premiérem Ehudem Olmertem bude
íránský jaderný program. Olmert tvrdí, že ohrožuje samotnou existenci jeho státu.