Atény - Socialistická vláda premiéra Jorgose Papandrea ve snaze zabránit bankrotu státních financí přichází s jedním úsporným opatřením za druhým. Řekové ale vládní škrty odmítají a svou nespokojenost dávají najevo tím nejprostším způsobem. Generální stávkou.
Ta dnešní zastavila příměstské vlaky i hromadnou dopravu, provoz ustal také na letištích. Jen na tom aténském bylo zrušeno na čtyři sta letů.
Dvě největší odborové centrály v zemi, ADEDY a GSEE, počítají s tím, že do ulic velkých měst se ve středu vyhrnou statisíce osob. Obě zastupují polovinu z pěti milionů Řeků v produktivním věku.
"Nová opatření bohužel jen prohlubují nespravedlivou, barbarskou politiku, která odsává dělnické platy a ekonomiku žene dál do recese," citovala agentura Reuters mluvčího GSEE Statise Anestise. "Tato stávka má za cíl přimět vládu, Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond, aby svá katastrofální rozhodnutí přehodnotily."
Do stávky se zapojili také zaměstnanci těch státních podniků, které čeká privatizace, mimo jiné přístavní dělníci z doků v Soluni a Pireu.
V ulicích řeckých měst bylo také méně policistů než při předchozích protestech. Stávku se totiž rozhodly podpořit odbory sdružující pořádkové síly, hasiče a příslušníky pobřežní hlídky.
K vážnějším střetům však během protestů nedošlo a i když policisté museli použít slzný plyn, čelili na několika místech jen rozvášněných mladíkům vrhajícím kamení. Na centrální aténské náměstí Syntagma nakonec pochodovalo jen asi 16 tisíc lidí, byť školy a úřady zůstaly zavřeny a nemocnice pracovaly v nouzovém režimu.
Chceme si ponechat euro
Řekové začínají být protesty unaveni, protože vídí, že k ničemu nevedou a země se tak celá ocitá ve slepé uličce. Úsporná opatření Papandreova kabinetu se zatím míjejí účinkem a Řecko se noří čím dál hlouběji do krize.
V pondělí řecká vláda oznámila, že se jí letos nepodaří dodržet stanovený cíl týkající se výše deficitu státních financí, a Evropská centrální banka a MMF zareagovaly tím, že Aténám odmítly poskytnout další peníze na splácení dluhů.
Bankrot Řecka se proto zdá být neodvratitelný. Podle průzkumů s ním počítá polovina respondentů. Čtyři z pěti Řeků si na druhou stranu přejí zachovat euro. Státní bankrot by byl se vší určitostí spojen s návratem k drachmě.
Čím dál více řadových občanů volá také po předčasných volbách. Ty by zcela nepochybně vyhrála pravice, která by ovšem prosadila ještě drastičtější úsporná opatření.
"Zoufalí lidé nemohou dělat nic," tvrdí generální tajemník odborové centrály ADEDY Ilias Iliopoulus. "Přišli jsme o práci, nezaměstnané jsou i naše děti. Tahle vláda poškozuje tuhle zemi, a musí proto jít."
Největší pobouření vyvolal mezi Řeky plán, na jehož základě by mělo být přesunuto do "pracovní rezervy" na třicet tisíc státních zaměstnanců. Pobírali by následně zkrácený plat a do roka by si museli najít novou práci.
Se stejným odporem se setkal i návrh MMF snížit minimální mzdu na 740 eur měsíčně. Průměrný plat v zemi se pohybuje pod hranicí dvou tisíc eur.
"Chovají se jako křižáci na neoliberálním tažení," říká šéf odborů GSEE, sdružujících zaměstnance soukromého sektoru, Janis Panagopoulos. "Jediné, co je zajímá, je levná pracovní síla."
Čtvrtý rok recese
Papandreovi ale nic jiného, než pokusit se dále snížit rozpočtové výdaje, nezbývá. Pokud škrty neprosadí, země nedostane posledních osm miliard eur ze stodesetimiliardového úvěru od Evropské centrální banky a MMF a nebude mít na výplaty státních zaměstnanců.
Socialisté se přede dvěma roky dostali k moci s příslibem, že zlepší životní podmínky řadových občanů a zdaní bohaté. Krize importovaná z USA, jež se rychle rozšířila po celé Evropské unii, ale jejich plány zhatila.
Nejhůře zasáhla ty země, které příliš nedbaly na rozpočtovou disciplínu. Řecké vlády, ať již vedené socialisty či pravicovou Novou demokracií, se katastrofální stav státních financí snažily zastřít tím, že Eurostatu dodávaly "upravené" makroekonomické údaje.
Už teď je jasné, že Řecko zůstane v recesi i čtvrtý rok. Ministr financí Evangelos Venizelos v úterý oznámil, že pro příští rok počítá s hospodářským poklesem ve výši 2,5 procenta hrubého domácího produktu. A že letošní pokles, odhadovaný na 8,5 procenta, bude ještě o půl procenta horší, pokud se škrty nepodaří prosadit.
Někteří socialističtí poslanci, jako bývalá ministryně práce Louka Katseliová, již oznámili, že úsporná opatření v parlamentu nepodpoří.
