Dublin (od našeho zpravodaje) - Níl, tedy ne. Takový je výsledek čtvrtečního referenda, v němž Irové hlasovali o Lisabonské smlouvě, nástupkyni zkrachovalé euroústavy.
Podle konečných oficiálních výsledků získali odpůrci reformní smlouvy 53,4 procenta, zatímco její stoupenci pouze 46,6 procenta. Referenda se zúčastnilo 53 procent Irů.
Porážku krátce po poledni přiznal první člen vlády: ministr spravedlnosti Dermot Ahern.
"Nevidím již možnost, jak trend zvrátit, je to samozřejmě zklamání," řekl ve vysílání irské televize RTÉ.
Hlasy proti schválení eurosmlouvy převažovaly mnohem více, než se čekalo. V mnoha okresích po celé zemi jsou mezi 55-60 procenty, v jihovýchodním Dublinu dokonce odpůrci dosáhli 65 procent.
Velká města proti
Velká města jako právě Dublin, Limerick nebo Sligo, kde se očekávala slibná podpora eurosmlouvy, dokument potopila. Venkov a dělnické oblasti měst podle předpokladů volily ne.
Čtěte více: Irové rozhodovali o EU. I tak zůstala většina doma
Verdikt Irů přitom s napětím očekával nejen Brusel, ale i celá Evropa včetně Česka.
Z prohlášení šéfa Evropské komise Joseho Barrosa jsou patrné obavy. "Irská vláda a vlády členských zemí budou muset vyhodnotit, co tento výsledek v procesu ratifikace znamená. Smlouva byla podepsána všemi 27 členskými státy, existuje tedy společná odpovědnost za řešení nastalé situace," uvedl Barroso.
Výsledek irského referenda bude už na programu jednání Evropské rady příští týden.
Klaus: Je to konec smlouvy
Český prezident Václav Klaus označil výsledek referenda za vítězství svobody a rozumu nad umělými elitářskými projekty a evropskou byrokracií. Lisabonská smlouva podle něj skončila a v její ratifikaci není možné pokračovat.
Premiér Mirek Topolánek nejprve prohlásil, že ani irské "ne" Lisabonské smlouvě nemusí nutně znamenat, že by česká vláda proces ratifikace obtížně dojednaného dokumentu automaticky přerušila, odpoledne ale jeho úřad vydal podstatně opatrnější prohlášení.
"Zamítnutí Lisabonské smlouvy v irském referendu představuje politickou komplikaci, nicméně Evropská unie má stabilní smluvní základ, který umožňuje její další standardní fungování," píše se v textu.
"Důsledky negativního výsledku referenda i další postup musí prodiskutovat nadcházející červnová Evropská rada v Bruselu. Irské ne v žádném případě nepovažujeme za méně závažné než předchozí francouzská a nizozemská ne."
Přípravy na české předsednictví v EU v první polovině 2009 ale pokračují beze změn, neboť Topolánkova vláda podle jeho slov "od začátku pracovala(a) s oběma případnými variantami výsledku ratifikačního procesu".
Podle předsedy ČSSD Jiřího Paroubka by měla s krizovým plánem přijít také Evropská komise.
"Pokud by rozhodnutí dopadlo negativně, předpokládám, že postup Evropské komise bude takový, že zjistí, proč Irové hlasovali proti a nabídne řešení pro Irsko," řekl Aktuálně.cz. Podobný postup navrhuje také ministr Cyril Svoboda. "Předseda Barroso dosud tvrdil, že plán B neexistuje. Teď se bude muset vytvořit," zdůraznil.
Místopředseda Zelených a ministr školství Ondřej Liška se domnívá, že pořádání národních referend o EU je špatná cesta. "Už více než dva roky prosazujeme, aby se o evropských smlouvách hlasovalo v celoevropském referendu, a to tak, že by se pro smlouvu vyjádřila nadpoloviční většina EU a zároveň nadpoloviční většina zemí," vysvětlil.
Evropskou unii každopádně čeká nejistá sezóna. Hrozí totiž, že se ratifikace těsně za polovinou zastaví.
Také irského premiéra Cowena čekají horké chvilky - hned příští čtvrtek totiž začíná summit lídrů EU v Bruselu, kde bude muset vysvětlovat, proč vlastně Irové navržené reformy odmítají.
"Padne výzva, aby proces ratifikace pokračoval, jako by se nic nestalo. Zkrátka, jedeme dál, show must go on. S tím může přijít jasný vzkaz novému irskému premiérovi Cowenovi: Pokuste se to vyřešit, unie vám s tím trochu pomůže," věští summitu expert na EU Ivo Šlosarčík.
