Atény – Řecko bojuje s ekonomickou krizí. Lidé ze zemí, kde má krize ještě mnohem drsnější podobu, zatím v tomtéž Řecku hledají záchranu.
Stovky uprchlíků denně míří na řecké ostrovy a severovýchod země z Turecka. Hlavně Syřané, Iráčané, Afghánci, Pákistánci a Bangladéšané.
Viděno z Evropy je Řecko zemí, ze které je spíš čas odejít. Pro běžence z východu je Řecko naopak začátkem světa bezpečí a prosperity.
Právě uprchlíci dočasně žijící v Řecku a Itálii mají být podle návrhu Evropské komise přemístěni do dalších států, včetně České republiky. I evropským komisařem pro migraci je Řek - Dimitris Avramopulos.
Řekové si dlouhodobě stěžují, že nápor z východu nezvládají, a žádají z Bruselu finanční pomoc, která jim v tom pomůže. Vláda očekává, že za celý letošní rok přistane u řeckých břehů 60 tisíc migrantů, loni to bylo 40 tisíc.
Například na malém ostrově Leros disponují úřady jen malými částkami na nákup jídla a základních potřeb pro běžence. Lidé, kteří sem dorazí, přespávají přímo v přístavu na dřevěných paletách. Místní správa plánuje zřídit provizorní uprchlické centrum v opuštěné psychiatrické léčebně.
Utečenci platí pašerákům za možnost dostat se na území Evropské unie tisíce eur. Syrský uprchlík v rozhovoru pro deník Katimerini popsal, jak jeho cesta na Leros probíhala.
"Naložili nás do člunu a řekli, ať plujeme tam, kde svítí světlo. Ženy a děti jsme posadili doprostřed člunu a modlili se k Alláhovi, aby to světlo někdo nevypnul," vypověděl. Za cestu zaplatili všichni pasažéři tisíc eur. Pašeráci jim radí, aby člun, na kterém připlují, u řeckých břehů hned roztrhali nebo jinak zničili.
Běženci míří na člunech hlavně na ostrovy Lesbos, Chios a Kós, které od Turecka dělí jen několik kilometrů.
Syřan Ahmad vypověděl zástupcům Agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR), že se skupinou čtyřiatřiceti lidí přeplouval v noci na člunu moře mezi Tureckem a Řeckem. Ze tmy najednou vyrazila loď řecké pobřežní stráže, její příslušníci skočili do člunu a utrhli motor.
Když chtěli lidé naskákat do jejich lodi, bili je. "Prosil jsem je, ať nás nechají. Když se vrátíme do Sýrie, umřeme. Odpověděli, ať umřeme, ale nejezdíme dál," uvedl Syřan.
Jiní uprchlíci si naopak chválí, že místní ostrované jim dávají jídlo a deky.
Pozornost evropských médií vzbudily v uplynulých dnech zprávy o "invazi" uprchlíků na ostrov Kós, kde zároveň tráví dovolenou tisíce Evropanů v přímořských letoviscích.
Češka Linda Kouliasová žijící na ostrově napsala na sociální síti Facebook, že tyto zprávy jsou přehnané.
"Zdržují se pouze kolem policejní stanice a v jednom hotelu, který jim byl propůjčen bankou, aby se tam rodiny s dětmi mohly vyspat, umýt a najíst. Chodí z tohoto hotelu do města, ale nikoho neobtěžují, nikomu nedělají nic špatného. Mají peníze, protože kdyby je neměli, nikdy by se sem nedostali. A když se jich zeptáte, co dělají, říkají, že byli učitelé, doktoři, inženýři, měli svůj podnik a tak dále," uvádí Kouliasová.
Menší část uprchlíků překračuje pozemní turecko-řeckou hranici na řece Evros. Oproti minulosti zde ale běženců ubylo, protože Turci tu zpřísnili kontroly a na řecké straně vyrostla bariéra s ostnatými dráty, která přechod řeky zkomplikovala.
Podobný plot nyní staví na své straně hranice s Tureckem kvůli přílivu uprchlíků také Bulharsko.
