Atény - Řecko získalo v rámci zpětného odkupu dluhopisů od soukromých věřitelů cenné papíry v nominální hodnotě 31,8 miliardy eur (803 miliard Kč).
Jeho dluh ale tato operace kvůli o něco vyšší průměrné ceně za odkupované obligace sníží méně, než se plánovalo. Agentuře Reuters to sdělily zdroje z eurozóny a bank.
Řecko zaplatilo za dluhopisy soukromým věřitelům v průměru 33,5 procenta jejich nominální hodnoty. To bylo o něco více, než se čekalo, a znamená to, že snížení dluhu bude o 450 milionů eur nižší. Celkově řecký dluh vůči hrubému domácímu produktu klesne o 9,5 procentního bodu proti plánovaným 11 procentním bodům, uvedl jeden z bankéřů.
Podle Reuters z toho plyne, že státní dluh Řecka se v roce 2020 sníží na 126,6 procenta HDP namísto 124 procent, na nichž se s eurozónou dohodl Mezinárodní měnový fond (MMF). Dohoda byla podmínkou pro to, aby mezinárodní věřitelé uvolnili zemi sužované vleklou dluhovou krizí další úvěry.
Atény na odkup dluhopisů vynaložily z peněz zapůjčených z fondů Evropského nástroje finanční stability (EFSF) přes deset miliard eur. Dluh země díky této operaci klesl o zhruba 20 miliard eur.
Třetí záchranný balíček
Evropští bankéři uvádějí, že výpadek proti plánu není příliš velký a zacelit jej nebude těžké. Řecko tak bude moci již ve čtvrtek obdržet od svých věřitelů z eurozóny a MMF 44 miliard eur, které nutně potřebuje pro letošní dofinancování státních výdajů.
Těžce zadlužená země je po nových drastických úsporných opatřeních vlády premiéra Antonise Samarase podle jejich názoru totiž znovu schopna dostát svým závazkům, byť za cenu toho, že EU sníží výši úroků, které má Řecko zaplatit, a to jak starých tak i nových. Centrální banky eurozóny navíc pošlou zisk, který jim doposud vynesly řecké dluhopisy, zpět do Atén.
Zároveň se stává čím dál zřejmějším, že Řecko bude potřebovat třetí záchranný balíček. První půjčka zněla na 110 miliard eur a po vyplacení v pořadí sedmé tranše ve výši 44 miliard bude v podstatě vyčerpána. Čerpání druhého kreditu, stanoveného na 130 miliard eur, je naplánováno na roky 2013-2015.
Vyjednavači EU a MMF se ale domnívají, že země bude na roky 2015-2020 potřebovat půjčit ještě dalších padesát miliard eur. Teprve pak bude schopna snížit své zadlužení, které se v příštím roce vyšplhá až k hranici 190 procent hrubého domácího produktu, zpět na úroveň 120 procent HDP.
