Brusel (od naší zpravodajky) - Klíčová schůzka ministrů financí o pomoci Řecku zkrachovala dříve, než se čekalo. Řecko odmítlo požádat o prodloužení záchranného programu. „Naše vláda byla zvolena, aby ukončila současný program, ne udělala pouze kosmetické změny,“ řekl po schůzce zjevně podrážděný řecký ministr financí Janis Varufakis.
Jeho evropští kolegové mu teď vzkázali, že dokud nepožádá o prodloužení, nemají se s ním o čem bavit. „Poté se můžeme bavit o flexibilitě v rámci programu a pak je potřeba opatření zavést do reality,“ shrnul závěry schůzky ministrů financí eurozóny její šéf Jeroen Dijsselbloem.
„Všichni jsou zklamaní,“ komentoval jednání rakouský ministr financí Hans-Jörg Schelling. Eurozóně teď podle něj nezbývá než čekat, jak se k tomu Řecko postaví.
„Nepochybuji, že naše jednání budou pokračovat, a nepochybuji, že na konci jednání bude dohoda,“ řekl Varufakis. Schůzka podle něj ztroskotala kvůli nechuti ministrů financí přistoupit ke kompromisu.
„V historii Evropské unie z ultimáta nikdy nic dobrého nevzešlo,“ uvedl Varufakis s tím, že řecká vláda nemůže podepsat prodloužení programu, proti kterému bojovala, výměnou za „nějakou flexibilitu“, kterou evropští partneři nedokázali podle něj specifikovat.
Že Řecko podá žádost o prodloužení programu, ale není podle Varufakise vyloučené. Jen bude nejspíše požadovat konkrétní ústupky věřitelů.
„Musíme být logičtí, ne ideologičtí,“ řekl po schůzce eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici. Podle něj dali věřitelé Řecku jasně najevo, že jsou ochotni o určité flexibilitě jednat, ale až poté, co požádá o prodloužení programu, neboli o více času, aby bylo možné nová opatření projednat.
„Myslím, že všichni slyšeli o návrhu ponechat 70 procent opatření a 30 změnit. A myslím, že 30 procent není zrovna malý prostor pro politiku,“ řekl Moscovici s tím, že Euroskupina ukázala vůli respektovat demokratické rozhodnutí řeckého lidu, který současný program odmítl.
Dijsselbloem dal Řecku další „poslední termín“ pro požádání o prodloužení programu do pátku. Později ale přiznal, že jednat se může až do konce současného prodloužení, tedy do 28. února.
Pokud se Řecko s mezinárodními věřiteli do té doby nedohodne, hrozí mu bankrot. Podle některých ekonomů už v březnu, podle jiných nejpozději v červenci. Nebude mít totiž peníze na splácení svých dluhů. Ty si teď půjčuje relativně levně od Mezinárodního měnového fondu a eurozóny. Pokud ale dohoda zkrachuje, muselo by si Řecko půjčovat na trzích za extrémně vysoký úrok, což pro něj nebude možné.
Při financování mu nepomohou ani vlastní banky, které mají už teď problémy, protože si z nich lidé hromadně vybírají peníze. Podle agentury Reuters se jedná o 300-500 milionů eur denně.
Řecký deník Kathimerini uvedl, že od listopadu zmizelo z řeckých bankovních domů přes 20 miliard eur. Banky drží při životě pouze likvidita, kterou jim posílá Řecká centrální banka. I o tento tok peněz mohou banky ale už brzy přijít.
Takzvanou ELA neboli záchrannou pomoc při nedostatku likvidity totiž musí schvalovat Evropská centrální banka. Ta bude přitom už tuto středu o poskytování likvidity řeckým bankám jednat. Pro její zrušení by ale musely hlasovat dvě třetiny Rady guvernérů.
