Atény - Řecko, ohrožené dalším ekonomickým propadem, čelí vážným vnitropolitickým těžkostem.
V nejvyšší nouzi, kdy ani série tvrdých rozpočtových škrtů nedokázala zastavit další zadlužování země, se socialistický premiér země Jorgos Papandreu rozhodl přebudovat svůj kabinet.
Hodlá přitom požádat o důvěru parlament, není ale vůbec jisté, zda ho podpoří dostatečný počet poslanců. Ve čtvrtek dva z nich složili mandát, protože nesouhlasí s novými úspornými opatřeními.
Proti škrtům protestovaly ve středu statisíce Řeků. Demonstranti poukazovali na to, že utahování opasků by se mělo vztahovat na všechny složky společnosti, nejenom na méně majetné vrstvy.
Pravicová opozice volá po vyhlášení předčasných voleb, recept, který nabízí, znamená ale ještě nemilosrdnější zásah do peněženek řadových občanů, než je ten, s nímž přišel Papandreu.
"Ekonomická krize přerostla v krizi politickou," cituje deník Independent ekonoma Vagelise Agapitose. "Vláda se vydává na sebevražednou misi, musí prosadit tvrdá opatření a musí je prosadit včas."
Akt čirého zoufalství
Papandreu je ale zjevně u konce s dechem, jeho reformy nezabírají a přebudování kabinetu představuje v daném případě akt čirého zoufalství.
Hlavní změnou je totiž dosazení ministra obrany Evangelose Venizelose do čela resortu financí. Toho pověřili socialisté přípravami olympijských her v Aténách, konaných v roce 2004, které skončily velkým dluhem.
Venizelos navíc s Papandreem dvakrát za sebou prohrál souboj o post předsedy Panhelénského socialistického hnutí (PASOK).
Stávající šéf a hlavní architekt souboru rozpočtových škrtů Jorgos Papakonstantinu přechází na - co se týče rozpočtu - bezvýznamné ministerstvo životního prostředí.
Řekové proto sledují tápání ministerského předsedy s čím dál větší nedůvěrou a připravují se na možnost předčasných voleb. A o těch vědí, že jim nic dobrého nepřinesou.
MMF se snaží odvrátit řecký bankrot
Papandreova vláda je mezi dvěma mlýnskými kameny. Snaží se prosadit další škrty, na nichž trvá Evropská unie a Mezinárodní měnový fond, zároveň si ale nechce zcela odcizit vlastní občany.
EU ani MMF se navíc nedokázaly shodnout v tom, jak má další pomoc Řecku konkrétně vypadat. Německo dlouho trvalo na tom, aby do celého procesu byli zataženi také soukromí investoři. Většina zemí Unie i MMF byla ale toho názoru, že by jejich vstup do hry měl být dobrovolný.
Teprve páteční schůzka francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho se spolkovou kancléřkou Angelou Merkelovou postoj Berlína změnila.
V neděli ministři financí eurozóny tak podle všeho schválí další dvanáctimiliardovou tranši z balíku v hodnotě 110 miliard eur, který EU a MMF Aténám přiřkly loni.
Chtějí tak zabránit tomu, aby se Řecko stalo první průmyslově rozvinutou zemí od 50. let, která bude muset vyhlásit bankrot státních financí.
Na stole je i další stodvacetimiliardová půjčka. Její schválení chce však Německo posunout až na září. S další pomocí váhají i další země EU.
Papandreova vláda sice seškrtala platy státních zaměstnanců a navýšila daň z přidané hodnoty, ekonomika země však po loňském, čtyřapůlprocentním propadu má i letos zaznamenat nejméně tříprocentní pokles. Reformy totiž přiškrtily poptávku a jejich efekt je zatím takřka nulový.
