Recenze - Už řecký filosof Hérakleitos varoval, že se nelze vrátit do stejné řeky, americký rapper Eminem se o to ale na své nové desce The Marshall Matters LP 2 pokouší. Pojmout své osmé studiové album jako pokračování jedné z nejúspěšnějších desek posledního čtvrtstoletí chce hodně odvahy.
Jednačtyřicetiletá hvězda z Detroitu jí ale, zdá se, disponuje a jeho albová novinka důstojně navazuje na jeho vrcholné období.
Eminem je skvělým příkladem kultu sociopatů, který zabydlel postmileniální populární kulturu. Od Cartmana ze South Parku až po hlavní hrdiny televizních seriálů Dexter, Mad Men či Perníkový táta nás baví sledovat jedince suverénně a bez výčitek překračující společenská pravidla. Než spravedlivé potrestání antihrdinů je pro diváky mnohem zábavnější rozkrývat kousek po kousku jejich motivace.
Přesně to dělal Eminem na trilogii svých raných desek, které z něho udělaly nejdiskutovanější a zároveň komerčně nejúspěšnější hvězdu nulté dekády. On i hrdinové, kterým propůjčoval hlas, zosobňovali naštvanost, frustraci i mizernou životní perspektivu neprivilegované většiny, která přestala věřit, že na ně historie nezapomněla.
Na jedničku stačí refrén od Rihanny
V roce 2004 ohlásil s albem Encore konec kariéry, ale jeho "důchod" trval jen pět let. Návrat byl ale rozpačitý - z provokatéra a mluvčího teenagerů z bělošských předměstí se na posledních dvou deskách Relapse a Recovery stala jen karikatura zpovykané celebrity, která si nemůže stěžovat na nic jiného než na svoji slávu a "problémy", které přináší - jmenovitě drogovou závislost.
Přinejmenším si alespoň Eminem potvrdil, jak snadno lze pořád dobýt vrchol singlového žebříčku - stačí k tomu refrén od Rihanny. Tento trik aktuálně zopakoval se skladbou Monster, která mu vynesla sedmé číslo jedna v Británii.
Spousta dalších věcí je ale tentokrát jinak - na MM2 se totiž "čistý" Eminem vrací do boje proti svým vnitřním démonům, které nelze vyhnat věkem ani penězi.
V první skladbě desky - sedmiminutovém opusu Bad Guy - oživuje postavu fanatického fanouška (mladšího bratra hrdiny z hitu Stan), který se vydává zabít nenáviděného Eminema.
![Eminem - The Monster [Music Video] (ft. Rihanna)](http://cdn.xsd.cz/resize/c78d6280602d3b55a5741330ff44d71e_resize=240,135_.jpg?hash=0d6d30807caceeeb9348ecdba6870544)
Jako by rappera samotného začala persona rapového fracka nudit a na zbytku desky se jí snaží utéct. Pořád má ve svém rejstříku žlučovité výlevy zášti vůči společnosti, ale zároveň je to deska, kde najdete skladbu Headlights, v níž se smiřuje se svojí matkou, která byla v minulosti častým terčem jeho nadávek.
Od komických vložek k litaniím
Těžko albu pojatému jako sequel slavné nahrávky, které se prodalo 27 milionů, vyčítat nostalgii. V singlech Survival a Berzerk skládá poctu prvním hrdinům bílého rapu - Beastie Boys, s nimiž ostatně teď sdílí producenta Ricka Rubina.
Společně s další promonahrávkou Rap God skladby světu připomínají, že Eminem je pořád famózním rapperem s dokonale vybroušenou technikou. Celá deska na to dává razítko a jediný, kdo se s ním může aktuálně měřit (a tudíž dostal pozvání na album), je losangelský veršotepec Kendrick Lamar, který hostuje na Love Game a ze všeho nejvíce připomíná Eminemova mladšího bratra.
Rozverná koláž sahající až kamsi ke country zastupuje skupinu skladeb, které mají roli komických vložek po temných klaustrofobických litaniích skladeb jako Brainless či Rhyme or Reason, jejichž stopáž přesahuje pět minut.
Bohužel mezi odlehčení patří i poněkud upocený řepácký rap-metal skladby So Far, kde Eminem neodolá a do záplavy pubertálních vtípků přimíchá i krkání.
"Já nerapuju, adaptuju se a bojuju," říká Eminem v Survival a po dekádě tápání mu lze věřit, že ho rap znovu baví. Přilípnout k názvu legendární desky dvojku nakonec není taková svatokrádež, jak se původně zdálo, a The Marshall Matters LP 2 úspěšně řeší na záhadu, kterou se marně snaží rozlousknout Jay-Z a další stárnoucí rappeři: Jak natočit uvěřitelné rapové album po čtyřicítce? Odpověď je: Nedospět.
Eminem: The Marshall Mathers LP 2. CD, LP, digital, 78 min. Vydal Interscope / Universal, 2013.
