Vídeň - Rakušané jsou znechuceni svými politiky i způsobem, jakým se politika v zemi na jih od Česka dělá. Podle unikátního průzkumu "Hodnotová studie - Rakušané 2008", který se opakuje jednou za devět let, má skoro polovina z nich (přesně 46 procent) vážné výhrady k demokracii.
Nespokojených lidí přitom neustále přibývá. Pro srovnání: v roce 1999 kritizovalo demokratické zřízení Rakouska pouze 22 procent dotázaných.
Volání po silném vůdci
Přes 50 procent Rakušanů chce, aby "o tom, co je pro zemi nejlepší, rozhodovali spíš experti, nikoliv vlády". Šest procent reprezentativně vybraných respondentů by dokonce uvítalo, kdyby Rakousko řídila armáda.
A konečně - pětina dotázaných Rakušanů by v čele státu podpořila "silného vůdce, který se nemusí ohlížet ani na parlament, ani na to, jak dopadnou volby".
"Je to signál, že rakouská demokracie je ve vážné krizi," komentoval výsledky spoluautor studie Christian Friesl. "V sedmé nejbohatší zemi světa jsou sice lidé namíru spokojeni s tím, jak žijí, zároveň ale extrémně nespokojeni s politikou," řekl rakouskému listu Der Standard.
Za souseda cizince? Raději ne
Ruku v ruce s kritikou demokratického systému jde v Rakousku kritika přistěhovalců a cizinců vůbec. I xenofobii se u našich jižních sousedů nebývale daří.
Na 43 procent Rakušanů by tak například cizincům na rakouském území zakázalo jakékoliv politické aktivity. S tvrzením "pokud bude nedostatek pracovních míst, měli by se přistěhovalci vrátit domů", souhlasila skoro polovina dotázaných (49 procent).
A vedle koho by Rakušané nechtěli v žádném případě bydlet? Skoro třetina z nich uvedla, že vedle muslimů či Romů (31, resp. 32 procent). Nepopulárními sousedy jsou také gastarbajtři ("ne" řeklo 23 procent respondentů), lidé s jinou barvou pleti (18 procent) či Židé (18 procent).
Duch Jörga Haidera
K tomu, že lidé v Rakousku otevřeně odmítají cizince, nepochybně přispěl loni tragicky zesnulý populista, korutantský hejtman Jörg Haider.
Haider však v průzkumu sehrál i jinou roli, upozorňují vědci. V devadesátých letech nespokojení Rakušané doufali, že pokud Haiderovi dají ve volbách svůj hlas, politika - a tím pádem i jejich životy - se změní. Nic takového se ale nestalo.
"Tihle lidé věřili v pořádek a jistotu," vysvětlil Christian Friesl. "Dostavilo se ale zklamání, a tak teď rovnou nadávají na celý systém."
Tma pod svícnem
Kdyby se v podobném duchu o demokracii a cizincích vyjadřovali Němci, Evropa by byla okamžitě na nohou. Všichni si dobře pamatují, co se událo v polovině minulého století.
S Rakušany je to jiné. Nelichotivé závěry studie vzbudily omezený zájem i v samotném Rakousku.
Přitom: není to tak dávno, co se rakouská veřejnost "navážela" do tamních učitelů islámu. Pětina z nich totiž v obdobném průzkumu uvedla, že demokracii nepovažují za nic světoborného, že se nedá skloubit s jejich náboženstvím.
"V zemi se následně vzedmula vlna odporu," připomíná rakouský magazín Profil. "Otázku, co si o demokracii myslí zdejší obyvatelé, si ale tehdy nepoložil nikdo."
