Vídeň - Ve stínu voleb v Německu vybírá novou vládu druhý německy mluvící soused Česka - Rakousko.
Tamní politická mapa je ale jiná než ta německá, byť bude po volbách zřejmě i tam vládnout takzvaná velká koalice.
Řada rakouských politických hráčů by přitom Němce ráda napodobila.
Rakouská lidová strana (ÖVP) touží po stejném úspěchu, jakého dosáhla spřátelená CDU Angely Merkelové. Kancléř Werner Faymann (Sociálnědemokratická strana Rakouska, SPÖ) zase doufá, že i jeho voliči odmění za to, že zemi zdárně provedl hospodářskou krizí (tak jako Němci ocenili svou "Mutti" - "mamku" Merkelovou).
Svou rakouskou sestru už má dokonce i benjamínek německé politiky - Alternativa pro Německo (AfD). Tento týden se v médiích objevila zpráva, že vznikla Alternativa pro Rakousko (AfÖ).
Rakouští euroskeptici mluví navlas stejně jako ti němečtí. "Stále více občanek a občanů si přeje volitelnou alternativu k politice stávajícího stranického systému," uvedl Klaus Diekers, jeden z prvních příznivců AfÖ. "Velmi mnoho z nich očekává přehodnocení členství v EU a eura."
Jenže - jeden podstatný rozdíl tu přeci jen je. Rakousko už euroskeptiky dávno má. Odpor k euru je však jen jednou z nohou, na nichž tamní euroskeptické strany stojí. Vedle kritiky přistěhovalců nebo tvrdého potírání kriminality.
Rakouský Beppe Grillo
Jasně protievropská je FPÖ (Svobodná strana Rakouska), stejně jako od ní odštěpená BZÖ (Svaz pro budoucnost Rakouska) tragicky zesnulého Jörga Haidera.
Podobné je to s protestním hnutím, které vede kontroverzní rakousko-kanadský miliardář Frank Stronach. Analytici ho popisují jako "něco mezi Silviem Berlusconim a Beppe Grillem". V kampani se snažil zabodovat například tím, že žádá znovuzavedení trestu smrti.
"Tým Stronach" má podle průzkumů šanci dostat 6 až 8 procent hlasů. BZÖ možná dosáhne na čtyři procenta (což je v Rakousku hranice pro vstup do parlamentu).
FPÖ, kvůli jejíž účasti ve vládě se Rakousko v roce 2000 ocitlo v mezinárodní izolaci, je mezi populisty suverénní jedničkou. Hesly jako "Miluj bližního svého - pro mě jsou to naši Rakušané" si její šéf Heinz-Christian Strache získal sympatie zhruba 20 procent Rakušanů.
Odsouzeni k velké koalici
Pokud se průzkumy potvrdí, skončí Svobodní ve volbách třetí. Hned za SPÖ (26-28 procent) a ÖVP (23-25 procent).
Spojenectví s pravicovými populisty si ale nepřejí ani sociální demokraté, ani lidovci. Obě strany jsou tedy de facto předem "odsouzeny" k další, třetí velké koalici za sebou.
Přesto připomíná letošní předvolební boj v Rakousku klasickou bitvu mezi stranami vládními a opozičními. Byť spolu ÖVP a SPÖ společně vládnou už od roku 2006.
"V Německu vedla předvolební boj opozice proti vládě, v Rakousku proti sobě bojují dvě vládní strany," připomíná rakouský politolog Anton Pelinka v rozhovoru pro agenturu APA.
SPÖ vytáhla na lidovce starého strašáka: sankce EU, kterým Rakousko čelilo za vládu s Jörgem Haiderem. Lidé spojení s ÖVP zase rádi dávají k lepšímu anekdotu, kterou v Bruselu údajně vyprávěla Němka Angela Merkelová. Rakouský sociálnědemokratický kancléř Faymann se prý při unijních jednáních vyznačuje tím, že "vstupuje do jednání bez vlastního názoru, odchází z něj ale s tím mým".
Máslo na hlavě
"Máslo na hlavě" před volbami nicméně mají jak lidovci, tak sociální demokraté. Obě tradiční rakouské strany měly léta přijímat nezákonné dary od telekomunikačního giganta Telekom Austria.
Do budoucnosti tak mohou s optimismem hledět vlastně jen Zelení (na rozdíl od svých kolegů v Německu, kteří tamní volby naopak prohráli). Ve všech regionálních volbách v roce 2013 si dokázali polepšit. Průzkumy jim teď dávají šanci na 14-15 procent hlasů.
