Vídeň - Rakousko v letošním roce očekává nejvyšší počet žadatelů o azyl od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 a od potlačení protisovětského povstání v Maďarsku v roce 1956.
S odvoláním na rakouské úřady to píše agentura APA.
Ministerstvo vnitra původně předpokládalo, že bude mít o azyl v této alpské zemi letos zájem 50 000 lidí, svůj odhad ale zvýšilo o dalších 20 000 očekávaných žádostí.
Revidovaná prognóza vychází ze zvýšeného počtu uprchlíků, kteří se v posledních měsících na Vídeň s žádostí o azyl obrátili. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi čelí Rakousko podle ministerstva vnitra spolu se Švédskem nejvyššímu počtu azylantů na počet obyvatel.
Za uplynulý týden 1781 nových žádostí
Jen v uplynulém týdnu zaznamenaly úřady 1781 žádostí, za celý květen pak 6240 a od začátku roku 20 620 žádostí.
Z dostupných statistik nelze zjistit, zda Rakousko v nedávné minulosti pečovalo o podobně vysoký počet běženců, jaký Vídeň letos očekává. Záznamy ministerstva vnitra, které jdou zpětně do roku 1980, to však nevykazují. Nejvyšší počty azylantů do Rakouska přišly v letech 1981 (34 500 žádostí), 2002 (39 300 žádostí) a 2003 (32 400 žádostí).
Mimo statistiky pak stojí zhruba 90 000 obyvatel Bosny a Hercegoviny, které Rakousko v 90. letech přijalo v reakci na válečný konflikt v jejich vlasti. Tito uprchlíci ale o azyl požádat nemuseli, dodala APA.
V nedávné historii tak nejvyšší příval běženců nastal po krvavém potlačení maďarského povstání proti diktatuře, kdy do Rakouska v letech 1956 a 1957 přišlo na 180 000 lidí, a po invazi Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem do Československa v roce 1968. Tehdy se podle APA přes hranice vydalo 162 000 lidí.
Evropa v současné době čelí masivnímu přílivu běženců. Důvodem jsou nestabilita, násilnosti a válečné konflikty v jejich rodných zemích. Především Itálie a Řecko, které běženci považují za vstupní bránu do Evropy, se kvůli tomu potýkají s velkými potížemi.
Evropská komise proto navrhuje část běženců z obou zemí přerozdělit mezi ostatní státy EU. Někteří členové evropské osmadvacítky systém kvót ostře odmítají. Je mezi nimi i Česko, na něž by podle tohoto plánu připadlo 1328 azylantů.
