Vídeň - Prezidentem Rakouska zůstane i na příštích šest let kandidát sociálních demokratů Heinz Fischer. V přímé volbě získal 78,9 procenta hlasů, oznámila volební komise.
Fischerova protikandidátka, Barbara Rosenkranzová z populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ), dostala 15,6 procenta hlasů. Volilo ji 452 tisíc lidí. Šéf Křesťanské strany Rakouska (CPÖ) Rudolf Gehring obdržel 5,4 procenta.
Volební účast byla rekordně nízká: 49,2 procenta. Posledních prezidentských voleb se přitom zúčastnilo 72 procent oprávněných voličů a voliček.
Z výsledku se kromě sociální demokracie radovali také rakouští Zelení: "Výsledek Barbary Rosenkranzové je velmi slabý. Ukazuje, že když Svobodná strana Rakouska ukáže svoji pravou tvář, lidé se od ní odvracejí," uvedla pro Die Presse Eva Glawischnig. "Je to dobrý výsledek pro Heinze Fischera i celé Rakousko."
Tajemník Rakouské lidové strany (ÖVP) Fritz Kaltenegger nadšení nesdílel: "Po nudném předvolebním boji přišel nudný výsledek," řekl pro deník Standard. Za nízkou volební účast podle něj nesou odpovědnost kandidující, a nikoli Rakouská lidová strana, která - ač druhá nejsilnější v zemi - do voleb nevyslala žádného kandidáta ani kandidátku.
Kritika z tábora poražených
"Vzhledem k tomu, jaký hon na čarodějnice média ve vztahu ke svobodným předvedla, považuji výsledek Barbary Rosenkranzové za velmi dobrý," uvedl předseda Svobodné strany Rakouska Heinz-Christian Strache.
Sama Barbara Rosenkranzová vyjádřila své znepokojení nad nízkou volební účastí: "Z hlediska demokracie je taková volební účast zdrcující," uvedla.
Nekonfliktní profesor
Heinz Fischer se narodil v roce 1938 ve Štýrském Hradci. Vystudoval práva a politologii na vídeňské univerzitě. Studium ukončil v roce 1961 titulem doktora práv, v roce 1994 byl jmenován řádným profesorem.
Kariéra v řadách rakouské sociální demokracie ho vynesla na poslaneckou i ministerskou pozici. Byl také předsedou parlamentu a místopředsedou Strany evropských socialistů. V roce 2004 byl poprvé zvolen prezidentem, snaží se vystupovat nekonfliktně a nekontroverzně. Prezidentská funkce má v Rakousku víceméně ceremoniální význam, prezident má méně pravomocí než u nás.
