Praha - Rakousko má za sebou předčasné parlamentní volby, které byly debaklem pro dvě nejsilnější strany: socialisty a lidovce. Naopak extrémní pravice si nebývale polepšila.
Co to znamená pro křehké česko-rakouské vztahy?
Dají se očekávat nové útoky na Prahu kvůli jaderné elektrárně Temelín? A znamená posílení populistů, jejichž velkým tématem je "strach z cizinců", že rakouský trh práce zůstane pro Čechy ještě léta uzavřen?
Na to jste se mohli ptát reportéra Aktuálně.cz Blahoslava Hrušky, který se dlouhodobě specializuje na evropskou politiku. Na vaše otázky odpovídal od 13:00.
Odpovězeno: 29. 09. | 13:10Autor: Honza
Otázka: Proč by se Rakousko nemělo bát cizinců? Pokud se podíváme třeba na Švédsko, tak imigranti způsobují hodně problémů.
Japonsko mí velmi přísnou imigrační strategii a růst HDP nemá špatný?
Blahoslav Hruška: Protože strach není na místě. Evropa dlouhodobě cizince potřebuje a neobejde se bez nich, pokud ovšem nechce zruinovat svůj penzijní systém. Rakouská politika má ale problém s tím, že nedokáže nabídnout cizincům rozumný koncept integrace a sociálního vzestupu a ostatním vysvětlit, že vzdělanou střední vrstvu cizinců Rakousko potřebuje. SPÖ i lidovci zaspali a FPÖ naopak boduje nápadem inventury všech cizinců v zemi - chce je rozdělit na ty nadějné a zbytek poslat pryč.
Jinak Švédsko není dobrý příklad - cizinců mimo EU tam pracují jen dvě procenta. V Rakousku téměř sedm.
Odpovězeno: 29. 09. | 13:16Autor: Dr. No
Otázka: Změní se kritika vůči Temelnu. Přitvrdí?
Blahoslav Hruška: Temelín je jakýsi černý Petr rakouské politiky. Všechny strany ho samozřejmě odmítají, žádná ovšem nechce veřejně podat na ČEZ například žalobu nebo věc řešit diplomatickou cestou. Proto i Werner Neubauer z FPÖ podal žalobu jako fyzická osoba.
Populisté se samozřejmě budou chtít něčím zavděčit, už jen proto, že jejich voliči to vyžadují. Ale spíš se domnívám, že celá kauza bude zase zametena pod koberec - tak tomu bylo už řed dvěma roky za velké koalice, která výzvu Národní rady "odpálkovala" vytvořením meziparlamentní komise. Když se jejích členů zeptáte, o čem vlastně jednají, nikdo to neví. Nejsou experti. Kromě toho energii z jádra Rakousko zatím ve velkém dováží, i když ji teoreticky nepotřebuje a mohlo by ji výhledově nahradit obnovitelnými zdroji.
Odpovězeno: 29. 09. | 13:33Autor: Občan
Otázka: Jaká je sociální demokracie v Rakousku?
Blahoslav Hruška: Oproti té české se profiluje dodnes více jako dělnická strana. To má ale historické důvody. Jinak sklon k populismu je tam jasný - pár dní před volbami rozdala SPÖ v parlamentu stovky milionů eur - plnila předvolební sliby a i s pomocí hlasů FPÖ a BZÖ jí to prošlo.
Rakouský systém proporční demokracie se ale pomalu odžil a právě střídání lidovců a soc. dem, na postech ve správních a dozorčích radách je jedním z důvodů, proč lidé dávají hlas radikálům, i když si o nich nemyslí v podstatě nic lepšího.
Odpovězeno: 29. 09. | 13:37Autor: Já 1.
Otázka: Je opravdu Haider a Stracher extrémní pravice? Navrhuji nízké daně, radikální omezení vlivu státu, chystají extrémní škrtání v oblasti zdravotnictví, chystají extrémní důchodovou reformu nebo, ...?
Blahoslav Hruška: Extrémní pravice je samozřejmě jen nálepka, která nemůže popsat všechno. Jistěže je část programu Haidera (méně Stracheho) ekonomicky promyšlená. Jenže třeba rozdělení zdravotních pokladen na cizinecké a "rakouské" nemá s liberální politikou nic společného. Stejně tak ne strašení východní Evropou, islámem a nezaměstnaností. FPÖ navíc už jednou v Schüsselově kabinetu zkrachovala, takže je otázka, co reálně prosadit chce a může.
Odpovězeno: 29. 09. | 13:40Autor: Ján - volič HZDS
Otázka: Domnievate sa, že by sociálna demokracia mohla ako volebný víťaz pozvať do vlády slobodných? Aká je šanca, že opäť bude v Rakúsku vládnuť veľká koalícia, ktorá nezískala dôveru občanov a Rakúšania ju čiastočne odmietli?
Blahoslav Hruška: Domnívám se, že SPÖ do koalice se Svobodnými nepůjde - i proto, že bez BZÖ stále nemá většinu. Spíš je reálnější šance lidovců, ale jejich vedení podle všeho chystá neopak ústup a veřejně si sype popel na hlavu. Takže z toho vychází opět velká koalice. Máte pravdu - voliči dali signál, že ji vlastně nechtějí, ale tak to v politice chodí. Strany zkrátka hledají většinu stůj co stůj. Příkladem může být i česká politika...
Odpovězeno: 29. 09. | 13:45Autor: Marta
Otázka: Mají v Rakousku taky takový problém s drogami, zlodějinami, podvody, vandalismem a kriminalitou? Pokud ne, čím to je - jsou tam přísnější zákony nebo méně zkorumpovaní politici...?
Blahoslav Hruška: To je příliš dlouhý výčet trestných činů a přestupků. Na to se nedá odpovědět konkrétně. Ale obecně nejsou rakouské zákony o nic tvrdší než u nás. Ke korupci v politice: i když Rakousko platí v záp. Evropě za stát, kde dochází ke skandálům relativně často, tak okaté napojení na různé organizované zločinecké bandy, které občas prosvítá českou politikou, tam nenajdeme. Je to zřejmě tím, že Rakousko je bohatá společnost (to platí i pro politiky), a nikdo tak necítí potřebu nechat si od pochybných lidí shánět byt, auto, luxusní dovolenou apod. A následně hrát mrtvého brouka nebo se vymlouvat.
Odpovězeno: 29. 09. | 13:47Autor: Karel
Otázka: Vážený pane, nechápu proč se Češi nechávají buzerovat a kritizovat Rakouskem a když chtějí obnovit svou armádu, tak ještě chtějí ty jejich neohrabané vozítka Pandury. Myslíte, že by Česká zahraniční a diplomatická strategie měla k Rakousku přitvrdit?
Blahoslav Hruška: Nemyslím si, že by měla přitvrdit. Kolem rozšíření Schengenu a pádu hranic i Temelína samozřejmě přetrvává řada předsudků - ale s tím nějaké silnější diplomatické slovo těžko něco udělá. Ostatně třeba Karel Schwarzenberg se "buzerovat" rozhodně nenechá. V rak. médiích poměrně často vysvětluje, co Čechům vadí zase na Rakušanech.
Odpovězeno: 29. 09. | 13:52Autor: Gábina
Otázka: Co je důvodem vzestupu preferencí krajní pravice?
Blahoslav Hruška: Těch důvodů je několik. Určiě vyhořelost politiky dvou velkých stran - soc. dem. a lidovců. Ti nepřišli s ničím novým a lidé tak mají pocit, že pokud nedají hlas radikálům, nikdy už se nic nezmění. Mimochodem - od lidovců a soc. dem. uteklo půl milionu voličů, převážně právě k radikálům.
Zvláště SPÖ opravdu jde ode zdi ke zdi - když si zjistila, že Rakušané jsou k EU kritičtí, promptně jim slíbila referendum k smlouvám měnícím unii. Dalším důvodem je určitě i národní sentiment - i když o podstatě a existenci rakušanství lze diskutovat, stále má mnoho lidí pocit, že se Rakousko v EU jaksi rozplynulo.A právě Svobodní i Haider slibují nové sebevědomí.
Odpovězeno: 29. 09. | 13:56Autor: Adélka
Otázka: Jak se podle Vás projeví vzestup extrémní pravice v Rakousku ve vztahu k České republice? Myslíte si, že třeba přibude kontrol za hranicemi? Předpokládám, že pracovní trh Rakouska se pro Čechy otevře až v nejzazším možném termínu...
Blahoslav Hruška: Možná by se projevil, kdyby radikálové šli do vlády. Ale to se podle všeho nestane. Jinak přechodná opatření pro Čechy (a jiné nováčky) budou platit až do roku 2011. Rozhodnout se o tom má až za rok, ale nevyužít celou výjimku v podobě pravidla 2+3+2 roky by bylo pro politiky v Rakousku (stejně jako v Německu) politické harakiri.
Odpovězeno: 29. 09. | 14:01Autor: Jana
Otázka: Před 20 lety Klaus sliboval, že se dostaneme do 20 let na úroveň Německa a Rakouska když si utáhneme opasky. Většina lidí si je utáhla(kromě těch co kradou) a výsledek je nula. Jak je možné, že oni mají pořád několikanásobně vyšší platy a důchody a přitom pracují méně hodin než my?
Blahoslav Hruška: Rakousko se blahobytnou společností ale také nestalo za dvacet let. Se samotnou efektivitou práce a délkou pracovní doby to souvisí jen okrajově. Jde také o mnoho makroekonomických důvodů. Ale také prostý fakt kontinuity - většinu poválečného období vládla v Rakousku velká koalice, která neměla potřebu vymezovat se vůči opozici. Osobně si myslím, že tu bohatou středostavovskou společnost dělá také mimo jiné služební zákon, který zajišťuje pomalý, až biedermaierovský, vzestup sociálního statusu. V Česku se ovšem tento zákon sice léta máme, účinnosti ale nikdy nenabyl.
