Pontony, které dosud neprošly žádnou očistou, leží na břehu, omývány vlnami Bílého moře. V přístupu k nim nic nebrání, ani oplocení, ani výstrahy před nebezpečím, přestože jde o oblíbené výletní místo obyvatel vsi Ňonoksa, vzdálené asi čtyři kilometry. Moře podle vesničanů vyhodilo první ponton na břeh 9. srpna, druhý následoval o několik dní později.
Ruská pobočka Greenpeace za přirozené radiační pozadí označuje 20 mikrorentgenů za hodinu, ruské úřady mají tuto laťku posunutu k 30 mikrorentgenům, ale dozimetry na místě ukázaly 154 mikrorentgenů - a podle místních obyvatel ještě před pár dny ukazovaly 750 mikrorentgenů.
Radioaktivní se jeví i smetí na břehu, u kterého nyní naměřili 186 mikrorentgenů. To odpovídá dávce, jakou běžně dostává pracovník jaderné elektrárny, míní jaderná fyzička Irina Šrajberová.
"Velké nebezpečí tu nehrozí, nikdo tu nepobývá stále. Nechápu ale, proč sem nedali výstrahu," řekla ruské redakci BBC.
Ve vsi Ňonoksa radiační pozadí nepřesahovala 14 mikrorentgenů za hodinu. Armádní důstojník vesničany před pár dny varoval, aby se ani nepřibližovali k předmětům, které moře v posledních dnech vyvrhlo na břeh. Kvůli riziku místní rybáři na moře nevyplouvají. Na sociálních sítích obrázky pontonů doprovázejí komentáře "tak vypadá smrt", anebo "raději se ani nekoukej".
Šéfka úřadu Rospotrebnadzor, který má na starosti péči o zdraví spotřebitelů, se k laickým měřením vyjádřila skepticky a ujistila, že lidem nic nehrozí. "Specialisté to prověřili a prověřují a zdraví obyvatel žádné riziko nehrozí," řekla Anna Popovová agentuře Interfax.
Žádné zdechliny zvířat ani leklé ryby nenašel v okolí vsi Ňonoksy ani ekolog Alexej Klimov. Podle ruské redakce BBC poradil vesničanům, že mohou sbírat houby a lesní plody bez obav z radiace. "Sám jsem chatař, sám chodím na houby," řekl.
Narazil však na hněvivou reakci lidí, rozhořčených, že je úřady neinformovaly, co se vlastně stalo. "Hovoříte oficiálně? Nesete za to odpovědnost?" ptal se jeden z místních.
"Přestala jsem věřit televizi. Protože jsem se přesvědčila, že vůbec nic nevíme a že nám vše zatajili. Vládě jsem přestala důvěřovat," prohlásila jedna z vesničanek. "Uběhl už skoro měsíc (od výbuchu), ale místní se ocitli v roli rukojmích, držených v nevědomosti a strachu," řekl BBC novinář Nikolaj Karnějevič, který ekologa provázel.
Na střelnici vojenského námořnictva u Severodvinska došlo 8. srpna k výbuchu, po kterém podle místních úřadů radiace krátce vzrostla až na šestnáctinásobek normálu. Exploze si vyžádala životy dvou lidí z ministerstva obrany a pěti odborníků ruské jaderné agentury Rosatom. Moskva dodnes podrobně nevysvětlila, co se stalo. Podle ministerstva obrany "při zkouškách reaktivního motoru na kapalné palivo došlo k výbuchu a požáru zařízení", podle Rosatomu o život přišli pracovníci, kteří "měli na starosti práce související s radioizotopovým zdrojem energie v raketě".
V západních médiích se objevily teorie, že u Severodvinska se možná testovala střela s jaderným pohonem, známá jako 9M730 Burevestnik (Buřňák), kterou NATO označuje jako SSC-X-9 Skyfall. Tuto verzi podpořil i americký prezident Donald Trump svými vyjádřeními na Twitteru. Podle ruských expertů není vyloučeno, že se u Severodvinska pracovalo na nějaké budoucí zbrani.
