Vídeň – Elity jsou odtržené od normálních lidí a jejich problémů, imigrantů je příliš mnoho, islám není součástí našich hodnot.
Vypadá to jako hesla z kampaně Donalda Trumpa, ale autorem těchto výroků je jiný kandidát na prezidenta.
Norbert Hofer, který se v neděli 4. prosince utká v opakovaném druhém kole voleb s bývalým předsedou strany Zelených Alexanderem Van der Bellenem.
Pokud by zvítězil pětačtyřicetiletý politik Svobodné strany Rakouska (FPÖ), byla by to první výhra krajní pravice v západní Evropě po druhé světové válce ve svobodných volbách. Ať už parlamentních nebo prezidentských.
V Rakousku jde každopádně o malou revoluci, protože poprvé nevyhraje kandidát dvou tradičních velkých stran – lidovců a sociální demokracie.
Život mimo Evropskou unii a sympatie k Rusku
Hofer v posledních rozhovorech varuje, že si dovede představit Rakousko mimo Evropskou unii.
Referendum by vyhlásil i v případě, kdyby do EU vstoupilo Turecko. To je však za současné situace po pokusu o převrat v Ankaře velmi vzdálená možnost.
Sám se považuje za zastánce obyčejných lidí lidí proti elitám, což je slovník, který je společný krajní pravici po celé Evropě.
"Kdekoliv se elity vzdálí voličům, ve volbách prohrají. Trump měl velmi silný politický protivítr, a přesto vyhrál," řekl v rozhovoru s agenturou Reuters.
Podobně jako jiní politici krajní pravice – například vůdkyně francouzské Národní fronty Marine Le Penová – také Hofer vyjadřuje sympatie k Rusku.
Vítězství Trumpa uvítal kromě jiného jako příležitost ke zlepšení americko-ruských vztahů a je pro zrušení sankcí, které EU uvalila na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
Nečekané volební drama
Druhé kolo v květnu bylo obrovským dramatem. Van der Bellen zvítězil jen o 31 tisíc hlasů a na výsledky se čekalo až do pondělního odpoledne.
Hofer se ale odvolal a tvrdil, že sčítání korespondenčních hlasů zaslaných poštou nebylo transparentní. Soud mu vyhověl.
Mezi šesti měsíci, který uplynuly od května, se staly události, které nahrávají Hoferovi. Británie v referendu schválila odchod z Evropské unie, v USA vyhrál Donald Trump.
A především: v červenci se odehrály dva teroristické útoky v Německu. Spáchali je muži, kteří přišli do země jako žadatelé o azyl. Syřan se odpálil v bavorském Ansbachu, Afghánec pobodal pasažéry ve vlaku u Würzburgu.
V Rakousku měly tyto události velkou odezvu a následné průzkumy ukázaly na nárůst podpory Hoferovi, který chce omezit udělování azylu a nepovažuje islám za součást Rakouska.
Loni v zemi požádalo o azyl 120 tisíc lidí. V názoru na řešení uprchlického problému se Hofer shoduje s Andrejem Babišem: nechť vzniknou uprchlická centra mimo Evropu a tam ať se vyřizují žádosti o azyl.
Van der Bellen tvrdí, že Rakousko si stále může dovolit uprchlíky přijímat a je jednoznačně pro setrvání země v Unii.
Vystoupení z EU si zřejmě zatím většina Rakušanů nepřeje. Vídeňský Institut SORA provedl po britském referendu průzkum, ze kterého vyplynulo, že zůstat členem chce sedmdesát procent obyvatel země.
