reklama
 
 

Rada Evropy vrátila Rusku hlasovací práva odňatá po anexi Krymu. Pro byli i Češi

Aktualizováno 25. 6. 2019 13:16
Rada Evropy schválila vrácení hlasovacích práv Rusku, které o ně přišlo v roce 2014 po anexi ukrajinského Krymu. V reakci na rozhodnutí z parlamentního shromáždění organizace odešla Ukrajina.

Krok v pondělí pozdě večer schválilo Parlamentní shromáždění Rady Evropy, hlavní poradní orgán této mezinárodní organizace. Podle vydaného prohlášení bylo Rusku obnoveno právo "hlasovat, hovořit a být zastoupeno na shromáždění a v jeho orgánech".

Pro obnovení hlasovacích práv se vyslovilo 118 členů shromáždění, 62 bylo proti a deset se hlasování zdrželo. Pro vrácení hlasovacích práv Rusku se vyslovili dva ze čtyř českých zástupců ve shromáždění - Pavel Staněk a Jaroslav Kytýr (oba ANO). Proti návrhu naopak hlasoval František Kopřiva (piráti), Miroslav Nenutil (ČSSD) se hlasování zdržel.

Rusko pohrozilo odchodem z Rady Evropy v případě, že mu bude zabráněno zúčastnit se středeční volby nového generálního tajemníka této organizace.

Ukrajina v reakci na vrácení hlasovacích práv Moskvě svou účast v parlamentním shromáždění zrušila. Ukrajinská delegace se bude napříště účastnit pouze těch jednání, na nichž se bude hlasovat o sankcích proti Rusku.

Šéf ukrajinské delegace Volodymyr Arjev řekl, že rozhodnutí vysílá "velmi špatnou zprávu" do Moskvy a dalších zemí. "Dělejte si, co chcete, anektujte území jiné země, zabíjejte lidi, a přesto nic neztratíte," uvedl.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na znovuudělení hlasovacího práva Rusku uvedl, že tohoto kroku lituje. "Škoda, že nás naši evropští partneři neposlechli a rozhodli se jednat jinak," napsal prezident na svém Facebooku s tím, že o záležitosti předem diskutoval s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Delegáti těchto dvou zemí však až na výjimky navrácení hlasovacích práv Rusku podpořili.

Odchod Ruska z Rady Evropy by znamenal, že se Rusové nebudou moci obracet na Evropský soud pro lidská práva coby poslední instanci, kde mohou napadnout rozhodnutí ruské justice. "Okamžitý dopad odchodu Ruska z rady by nepocítil Kreml, ale spíše ruští občané," uvedla v prohlášení loni v prosinci organizace na ochranu lidských práv nazvaná Nizozemský helsinský výbor (NHC). "Odchod Ruska z rady by Rusům odepřel ochranu a spravedlnost poskytovanou soudem a zhoršil by v zemi lidská práva."

Agentura AP uvedla, že tribunál se sídlem ve Štrasburku se v posledních letech stal důležitým místem pro občany Ruska, kteří se nemohou domoci spravedlnosti doma kvůli korupci a vlivu vlády na soudní systém. Podle výroční zprávy štrasburského soudu za loňský rok se více než pětina případů, kterými se zabýval, týkala ruských občanů.

autoři: ČTK, Zahraničí | 25. 6. 2019 13:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama