Rada Evropy vrátila Rusku hlasovací práva odňatá po anexi Krymu. Pro byli i Češi

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 25. 6. 2019 13:16
Rada Evropy schválila vrácení hlasovacích práv Rusku, které o ně přišlo v roce 2014 po anexi ukrajinského Krymu. V reakci na rozhodnutí z parlamentního shromáždění organizace odešla Ukrajina.
Ruská loď v krymském přístavu Sevastopol.
Ruská loď v krymském přístavu Sevastopol. | Foto: Shutterstock.com

Krok v pondělí pozdě večer schválilo Parlamentní shromáždění Rady Evropy, hlavní poradní orgán této mezinárodní organizace. Podle vydaného prohlášení bylo Rusku obnoveno právo "hlasovat, hovořit a být zastoupeno na shromáždění a v jeho orgánech".

Pro obnovení hlasovacích práv se vyslovilo 118 členů shromáždění, 62 bylo proti a deset se hlasování zdrželo. Pro vrácení hlasovacích práv Rusku se vyslovili dva ze čtyř českých zástupců ve shromáždění - Pavel Staněk a Jaroslav Kytýr (oba ANO). Proti návrhu naopak hlasoval František Kopřiva (piráti), Miroslav Nenutil (ČSSD) se hlasování zdržel.

Rusko pohrozilo odchodem z Rady Evropy v případě, že mu bude zabráněno zúčastnit se středeční volby nového generálního tajemníka této organizace.

Ukrajina v reakci na vrácení hlasovacích práv Moskvě svou účast v parlamentním shromáždění zrušila. Ukrajinská delegace se bude napříště účastnit pouze těch jednání, na nichž se bude hlasovat o sankcích proti Rusku.

Šéf ukrajinské delegace Volodymyr Arjev řekl, že rozhodnutí vysílá "velmi špatnou zprávu" do Moskvy a dalších zemí. "Dělejte si, co chcete, anektujte území jiné země, zabíjejte lidi, a přesto nic neztratíte," uvedl.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na znovuudělení hlasovacího práva Rusku uvedl, že tohoto kroku lituje. "Škoda, že nás naši evropští partneři neposlechli a rozhodli se jednat jinak," napsal prezident na svém Facebooku s tím, že o záležitosti předem diskutoval s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Delegáti těchto dvou zemí však až na výjimky navrácení hlasovacích práv Rusku podpořili.

Odchod Ruska z Rady Evropy by znamenal, že se Rusové nebudou moci obracet na Evropský soud pro lidská práva coby poslední instanci, kde mohou napadnout rozhodnutí ruské justice. "Okamžitý dopad odchodu Ruska z rady by nepocítil Kreml, ale spíše ruští občané," uvedla v prohlášení loni v prosinci organizace na ochranu lidských práv nazvaná Nizozemský helsinský výbor (NHC). "Odchod Ruska z rady by Rusům odepřel ochranu a spravedlnost poskytovanou soudem a zhoršil by v zemi lidská práva."

Agentura AP uvedla, že tribunál se sídlem ve Štrasburku se v posledních letech stal důležitým místem pro občany Ruska, kteří se nemohou domoci spravedlnosti doma kvůli korupci a vlivu vlády na soudní systém. Podle výroční zprávy štrasburského soudu za loňský rok se více než pětina případů, kterými se zabýval, týkala ruských občanů.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

USA mají možná druhý případ koronaviru, Japonsko už jej potvrdilo

U texaského studenta, který navštívil čínské velkoměsto Wu-chan, je podezření na napadení novým koronavirem. Pokud se podezření potvrdí, půjde od druhý případ napadení virem způsobujícím zápal plic ve Spojených státech. Druhý potvrzený případ hlásí podle agentury Kjódó Japonsko.

Univerzitní student je v Texasu léčen s onemocněním dýchacích cest a je izolován doma. Zároveň jsou u něj prováděny testy na nově objevený koronavirus, který už v Číně zabil 18 lidí, z toho 17 ve Wu-chanu, který je ohniskem epidemie. První případ nákazy v USA byl oznámen ve středu ve státě Washington.

Japonské ministerstvo zdravotnictví mezitím potvrdilo druhý případ nákazy. Jde o čtyřicátníka, který v neděli do Japonska přicestoval z Wu-chanu. Nyní je muž hospitalizován.

Zdroj: ČTK
Další zprávy