Putin odhalil památník obětem stalinismu. Tehdejší éru označil za tragédii ruského národa

ČTK ČTK
30. 10. 2017 18:56
V Moskvě byl odhalen památník obětem stalinistického režimu v Rusku, pietního aktu se zúčastnil i prezident Vladimir Putin. Stalinistické represe označil za tragédii ruského národa, kterou není možné ničím ospravedlnit. Disidenti však celý obřad odsoudili a nezúčastnili se jej. "Není možné účastnit se smutečních akcí pořádaných vládou, která slovy lituje oběti sovětského režimu, ale reálně pokračuje v potlačování občanských svobod v zemi," napsali.
Vladimir Putin.
Vladimir Putin. | Foto: Reuters

Moskva - V centru Moskvy v pondělí odhalili památník obětem stalinismu, nazvaný Zeď nářků. Obřadu se zúčastnil i ruský prezident Vladimir Putin, který stalinské represe rázně odsoudil a označil je za tragédii ruského národa. Podle agentury AP bylo toto prohlášení zatím nejsilnějším odsouzením sovětských represí, které z úst šéfa Kremlu zaznělo.

Putin označil éru stalinských represí za tragédii ruského národa, kdy "miliony lidí byly na základě absurdních obvinění označeny za nepřátele národa, popraveny, zmrzačeny nebo si prošly utrpením ve vězeních nebo (pracovních) táborech". S následky represí se podle prezidenta Rusko snaží vypořádat dodnes. Zdůraznil přitom, že "tyto zločiny" není možné ničím ospravedlnit.

Bronzová stěna s reliéfy obrysů lidských postav, která je vysoká zhruba jako dvoupatrový dům, má symbolizovat mrtvé i přeživší oběti komunistických represí. Chodníky okolo památníku jsou vydlážděny kameny, které sem byly dovezeny z bývalých vězeňských táborů, takzvaných gulagů.

Postava sovětského diktátora Josifa Stalina, který stál v čele SSSR po tři desetiletí až do své smrti v roce 1953, patří k jedné z nejkontroverznějších v ruské historii, podle průzkumů jeho obliba jakožto silného vůdce u Rusů v posledních letech vzrostla. Stalinské represe v květnové studii nestátní sociologické agentury Levada označila za odůvodněné až čtvrtina dotázaných.

Podle serveru rozhlasové stanice Rádio Svoboda odhalení nového památníku odsoudila skupina bývalých sovětských disidentů a bývalých politických vězňů, mezi nimi například i exilový spisovatel Vladimir Bukovskij nebo bývalá disidentka Arina Ginzburgová.

"Není možné účastnit se smutečních akcí pořádaných vládou, která slovy lituje oběti sovětského režimu, ale reálně pokračuje v potlačování občanských svobod v zemi. Není možné rozdělovat oběti politických represí na ty, kterým už je možné stavět památníky, a ty, které je zatím možné ignorovat," uvedli disidenti ve svém prohlášení.

 

Právě se děje

před 48 minutami

Lékárníci požadují přístup k záznamům o lécích, které pacienti pobírají

Lékárníci chtějí mít stejný přístup do lékového záznamu pacienta jako lékaři. Jen tak podle nich mohou poskytnout pacientům co nejlepší péči. Léková novela nyní čeká ke schválení ve Sněmovně. Lékárníkům vadí, že Senát navrhl, aby si pacienti mohli vybrat, kteří lékaři a lékárníci budou moci nahlížet do pacientových lékových záznamů.

Vládní novela má v duchu původního záměru zajistit, že ošetřující lékaři a lékárníci budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Smyslem je zabránit předepisování léků, jejichž vzájemné užívání by mělo nežádoucí účinky na pacienta.

Návrh senátorů Jitky Seitlové a Václava Hampla z klubu KDU-ČSL má však umožnit, aby pacient mohl souhlas s nahlížením do lékového záznamu udělit všem lékařům a lékárníkům, nebo pouze vybraným. Souhlas by mohl udělit kdykoliv a kdykoli jej také odvolat. Senátoři to zdůvodnili mimo jiné obavami ze zneužití možnosti zjistit, jaké léky pacient bere.

"Obavy ze zneužití údajů jsou naprosto zbytečné. Lékárníci jsou jednak vázáni mlčenlivostí stejně jako lékaři, lékový záznam je navíc opatřen řadou zabezpečení. Pouze lékárník, ze všech pracovníků v lékárně, bude moci na základě vlastního osobního bezpečnostního certifikátu vstupovat do tohoto systému," sdělil dnes prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. Navíc, v lékovém záznamu bude zaznamenána kompletní elektronická stopa a případné zneužití bude podléhat významným finančním sankcím i trestněprávní odpovědnosti, dodal.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Skončila odstávka druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany

V jaderné elektrárně Dukovany v sobotu skončila odstávka druhého bloku. Výroba elektřiny měla původně začít na konci června, ale kvůli opravě netěsnosti v parogenerátoru se odstávka o téměř tři měsíce prodloužila.

"Elektřinu začal blok dodávat ve 12:57 hodin", řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V Dukovanech tak nyní pracují tři ze čtyř výrobních bloků. Na prvním výrobním bloku energetici dokončují plánovanou odstávku pro výměnu paliva.

"Přednost má vždy bezpečnost a jistota o stavu zařízení. Proto jsme si na diagnostice stavu, přípravě postupu, samotné opravě i následných zkouškách dali mimořádně záležet. Teprve na základě vyhovujících výsledků jsme se rozhodli druhý výrobní blok Jaderné elektrárny Dukovany opět uvést do provozu," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský.

Plánovaná odstávka prvního bloku skončí na přelomu září a října. Elektrárna Dukovany je v provozu od roku 1985. Loni dodala do sítě 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.

Zdroj: ČTK
Další zprávy