Tokio/Moskva – "Pro mě je nejdůležitější věcí podepsat mírovou dohodu (s Japonskem), protože by vytvořila podmínky pro dlouhodobou spolupráci," prohlásil ruský prezident Vladimir Putin po setkání s japonským premiérem Šinzóem Abem.
Kurilské ostrovy
Řetězec celkem 56 ostrovů mezi ruským Sachalinem a japonským Hokkaidó byl odedávna předmětem sporů mezi Ruskem a Japonskem. Šimodská dohoda z roku 1855 určila hranici mezi ostrovy Iturup a Urup. Na této hranici Japonsko trvá dodnes. Jenže po rusko-japonské válce z roku 1905 se hranice nejdříve posunula až na jižní Sachalin, po druhé světové válce zase až k Hokkaidó.
Na oficiální návštěvu Putin do Tokia přiletěl po dlouhých jedenácti letech. Jeho japonský hostitel na sblížení s ruským lídrem tvrdě pracoval celý poslední rok v naději, že by se mohl vyřešit problém Kurilských ostrovů.
Kvůli němu sedmdesát let po skončení druhé světové války Moskva a Tokio dosud nepodepsaly mírovou smlouvu.
Abe s Putinem v Japonsku jednali dva dny. Vzešla z toho řada ekonomických dohod a příslib rozhovorů o možnostech hospodářské spolupráce v jižní části Kurilských ostrovů. Přelom ohledně teritoriálních sporů ale nepřišel, okomentovala situaci v pátek dopoledne agentura Reuters.
"Bylo by naivní si myslet, že lze tento problém vyřešit za hodinu. Je ale nepochybně nutné hledat řešení," řekl v Tokiu ruský prezident.
"Uzavření mírové dohody není snadná věc," přitakal mu Abe. Blízká budoucnost by se podle něj měla opírat o ekonomickou spolupráci.
Hlavní prioritou Kremlu bylo podle agenturou citovaných expertů o něco snížit mezinárodní izolaci, do které Rusko po anexi Krymu dále tlačí i jeho spolupráce s režimem Bašára Asada v Sýrii.
Kurilská kvadratura kruhu
Otázka Kurilských ostrovů negativně ovlivňuje japonsko‑ruské vztahy již od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.
Tokio totiž nikdy nepřiznalo připojení čtyř z těchto ostrovů k Sovětskému svazu, který – stejně jako jeho následnické Rusko – tvrdošíjně trval na tom, že žádné ostrovy vracet nebude.
Japonský premiér Abe letos zahájil diplomatickou ofenzivu.
V květnu hovořil s Vladimirem Putinem v Soči téměř tři hodiny za zavřenými dveřmi a následně prohlásil, že navrhl "nový přístup" a ruský prezident s ním souhlasil.
Tento "nový přístup" nikdy nebyl veřejně definován, ale s největší patrností zahrnuje jak "zvláštní režim" pro podnikání na ostrovech, tak i masivní japonské investice na ruském Dálném východě.
Promarněná šance
Po skončení druhé světové války dohoda ze San Franciska stanovila, že Japonsko nemá právo na Kurilské ostrovy, ale ani neřekla, že by měly patřit Sovětskému svazu, což byl důvod, proč SSSR Sanfranciskou smlouvu nepodepsal. V roce 1956 Tokio a Moskva dosáhly dohody, že Sovětský svaz si nechá Iturup a Kunašir, zatímco Japonsko získá Šikotan a Habomajské ostrovy. Kvůli tvrdému nátlaku ze strany nacionalistů a také varování, že v takovém případě by si Spojené státy mohly nechat Okinawu, Tokio svůj návrh stáhlo s tím, že požaduje všechny čtyři ostrovy. Tento územní spor tak zůstává prakticky posledním nevyřešeným výsledkem druhé světové války.
Vladimir Putin začal vysílat podobně neurčité, ale pozitivní signály.
V září třeba připomněl, že Sovětský svaz chtěl v roce 1956 vrátit Japonsku dva ostrovy ze čtyř. Média začala spekulovat, že by se k tomuto řešení mohly obě strany vrátit. Moskva i Tokio to ale odmítly. Před nynější cestou do Japonska Vladimir Putin prohlásil, že podle deklarace z roku 1956 je potřeba nejdříve uzavřít mírovou smlouvu, poté začne platit deklarace a až pak budou dva ostrovy předány Japonsku. "Nikde ale není napsané, za jakých podmínek a pod čí suverenitou budou," prohlásil poněkud záhadně ruský prezident.
Současný summit si ale kladl skromnější cíle než definitivní řešení otázky Kuril. Jak už předem naznačil Putinův poradce pro zahraniční otázky Jurij Ušakov, na stole byla dohoda, podle které by bývalí obyvatelé ostrovů měli bezvízový vstup a na ostrovech by fungovaly společné rusko‑japonské byznysové projekty.
Investice jsou pro Japonsko pákou
Pro Rusko je to otázka ekonomiky. Tokio by mohlo pomoci rozvíjet řídce osídlený ruský Dálný východ a současně vyrovnávat stále rostoucí vliv Číny v regionu. Podle Moskvy je přinejmenším potřeba zastavit současný trend.
V loňském roce vzájemný obchod mezi Ruskem a Japonskem klesl o třetinu – na 21,3 miliardy dolarů – a tento trend pokračuje i letos. I proto s Vladimirem Putinem přicestovala obří podnikatelská delegace.
