První člen NATO je proti radaru. Norsko

Red Zah, čtk
22. 2. 2007 19:58
Oslo - Severoatlantická aliance se dosud k umístění amerického radaru v České republice oficiálně nevyjádřila. S kritikou však vystoupila první členská země NATO.
Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer.
Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer. | Foto: Reuters

Proti americkým plánům se postavilo Norsko. Země, která je členem NATO, ale není v Evropské unii.

"Během připravovaných porad v rámci NATO budeme zastávat stanovisko, že odmítáme ten druh protiraketové obrany, který USA v Evropě plánují," řekla dnešnímu norskému listu Aftenposten ministryně obrany Anne-Grete Strömová Erichsenová.

Norsko je podle ní k věci "velmi skeptické", protože takové systémy v sobě údajně skrývají nebezpečí nových závodů ve zbrojení. Ministryně rovněž vyjádřila přesvědčení, že norská vláda nezůstane s tímto postojem v alianci osamocena.

Ředitel americké Agentury pro protiraketovou obranu generál Henry Obering na tiskové konferenci ve Washingtonu prohlásil, že USA podporují, aby na plánovaném systému spolupracovala i Severoatlantická aliance.

Obering zároveň ujistil, že pravděpodobnost, že by někdo mohl být zraněn v případě zásahu raket střelami z plánované protiraketové základny USA ve střední Evropě, je velmi malá. Testy podle něj ukázaly, že odpad po zásahu raket, který by mohl na Evropu dopadnout, není delší než 20 centimetrů.

Slota: I dítěti je jasné, že terčem je Rusko

Kritika Američany budovaného systému převládá také na Slovensku. Premiér Robert Fico se už dříve nechal slyšet, že on by americkou nabídku na stavbu protiraketové základny nebo radaru odmítl.

Jasně se dnes vyjádřil také jeho koaliční partner, Slovenská národní strana.

"Ten štít, který se vytváří zde v Evropě, určitě není proti Íránu nebo Severní Koreji," prohlásil Slota, jehož strana je známá proruským cítěním a v minulosti odmítla i členství Slovenska v NATO.

"Samozřejmě, že budou ty radarové stanice namířeny proti Ruské federaci. To je jasné snad každému, i pětiletému dítěti," dodal.

Podle NATO se rozhodnou Zelení

Spory propukly o základnu a radar i v Německu. Sociální demokraté jsou spíše proti, křesťansko-demokratická CDU kancléřky Angely Merkelové je rozdělena.

 

Samotná Merkelová ale důrazně odmítla výhrůžky Moskvy, že v případě postavení základny a radaru namíří své rakety na Českou republiku a Polsko.

Francie oznámila, že je třeba celou věc konzultovat s Ruskem.

Pokud nezaujme NATO nebo Evropská unie k radaru jednoznačné stanovisko, ohrozí to schválení projektu v České republice. Strana zelených, která tvoří součást koaliční vlády, tvrdí, že bez souhlasu aliance stavbu radaru nepodpoří.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Irské zdravotnictví zasáhl kybernetický útok, očkování proti covidu-19 to neovlivnilo

Počítačový systém irského zdravotnictví zasáhl kybernetický útok. Všechny informační systémy dnes byly vypnuty z důvodu ochrany před vyděračským softwarem, ale program očkování proti covidu-19 to neovlivnilo, uvedl provozovatel služeb. Podle vlády za napadením stojí mezinárodní gang a jde nejspíš o dosud nejvážnější kybernetický útok na irský stát, uvedla agentura Reuters.

Šéf irské zdravotní služby (HSE) Paul Reid řekl, že odstavení systému má fungovat jako preventivní opatření s cílem ochránit co největší množství informací.

"Je to velmi sofistikovaný útok, není to jen běžný útok. Má dopad na všechny naše národní a lokální systémy, které by byly zapojeny do všech našich služeb," řekl Reid veřejnoprávní televizi RTÉ. "Očkovací program naštěstí pokračuje, je to oddělený systém," vysvětlil Reid. Útok podle něj postihl převážně informace uložené na centrálních serverech, a ne nemocniční zařízení, lékárny nebo lékařské ambulance.

"Máme co do činění s kyberzločineckými gangy, kterým jde o peníze. Pokoušejí se zakódovat a uzamknout naše data a pak nám je nabídnout zpátky za výkupné," uvedl Ossian Smyth, náměstek vlády zodpovědný za informační systémy. "Dali jsme jasně na srozuměnou, že žádné výkupné platit nebudeme," řekl novinářům irský premiér Micheál Martin.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Arménský premiér žádal Putina o vojenskou pomoc kvůli incidentu a Ázerbájdžánem

Arménský úřadující předseda vlády Nikol Pašinjan v pátek požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc, včetně vojenské, v souvislosti se středečním incidentem v pohraničí s ázerbájdžánskými vojáky. Premiér o tom podle agentury TASS informoval na zasedání parlamentu.

Arménské ministerstvo obrany ve středu oznámilo, že ázerbájdžánské ozbrojené síly se ve snaze "upravit hranice" pokusily provést "určité práce" v jedné z příhraničních oblastí Sjunikské provincie. Po intervenci jednotky arménské armády ázerbájdžánští vojáci tyto práce přerušili a nyní strany jednají o urovnání vzniklého konfliktu.

Premiér incident označil za pokus Ázerbájdžánu přivlastnit si území Arménie. Podle něj ázerbájdžánské ozbrojené síly překročily státní hranici a pronikly na arménské území do hloubky 3,5 kilometru.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Pohár bude bez fanoušků, vstupenky si rozdělí partneři

Fotbalová asociace České republiky nebude moci kvůli aktuálním protikoronavirovým opatřením poskytnout finalistům domácího poháru vstupenky pro volný prodej fanouškům. Povolená kapacita 10 procent diváků na stadionu je pro zápas mezi Plzní a Slavií vyhrazena dlouhodobým partnerům. Uvedli to představitelé soutěže na twitteru.

"Aktuální epidemiologická výjimka stanovuje maximální možnou hranici naplnění stadionu na deset procent celkové kapacity. Ta je určena pouze dlouhodobým partnerům a z tohoto důvodu nemůže momentálně FAČR zahájit prodej vstupenek na finálový zápas," uvedli zástupci soutěže.

"Vzhledem k aktuálním opatřením neobdrží klub od FAČR žádnou volnou kapacitu vstupenek, které by mohly být nabídnuty do volného prodeje pro fanoušky," informoval na svých stránkách i plzeňský klub.

Finálový duel, v němž mohou slávisté završit double, se uskuteční v plzeňské Doosan Aréně 20. května od 17:00.

Zdroj: ČTK
Další zprávy