Londýn - Pokud jde o nemoci, patří Češi mezi nejnemocnější lidi v Evropě. Před Českem je už jen Bulharsko a Portugalsko.
Vyplývá to z poslední studie britské konzultantské společnosti Mercer, která během května a června loňského roku provedla průzkum 800 evropských společností. Pro srovnání zahrnula i Turecko a Spojené státy.
V době ekonomické krize, kdy společnosti hledají prostředky, jak co nejvíce ušetřit, absence zaměstnanců z důvodu nemoci stoupá. Až 20 procent zkoumaných společností zaznamenalo oproti předchozím rokům nárůst nemocných zaměstnanců.
První místo v žebříčku o nejnemocnější národ v Evropě obsadili Bulhaři se svými 22 dny. Portugalci si loni vybrali necelých 12 dní na nemoc, zatímco Češi pouze o den méně a tím obsadili třetí místo.
Ze studie vyplývá, že průměrný počet dnů vybraných na nemocenskou u evropských zaměstnavatelů činí 7,4. U 58 procent společností pracovníci zůstali v průměru doma 5 dní, kdežto u 15 procent až deset dní.
Svaly, kosti, psychika
Krátkodobá nemoc zaměstnanců trápí až 73 procent evropských zaměstnavatelů, zatímco nemoci, které vyžadují dlouhodobou léčbu, sužuje 27 procent zaměstnanců.
Jako důvod dlouhodobé absence v práci uváděli respondenti nejčastěji muskuloskeletální potíže (78 procent). Stres a psychické problémy se vyskytly u 52 procent zaměstnanců, zatímco 20 procent lidí se dlouhodobě léčí s rakovinou.
Tato vážná choroba nejvíce trápí Francouze (55 procent), zatímco psychické potíže vykázali Nizozemci, Britové a Skandinávci (70 procent).
Turci vedou
Za nejzdravější lidi podle tohoto průzkumu lze považovat Turky. Ti si v rámci nemocenské ročně vybrali v průměru 4,6 dní, zatímco američtí zaměstnanci zůstali doma 5,1 dní. Mezi Evropany se nemocem nejvíc vyhýbají Britové a Španělé. Oba národy vykázali za loňský rok pouze 5,5 a 5,7 dní nemoci.
Americké a turecké společnosti však nejsou ke svým zaměstnancům tak štědří jako evropští zaměstnavatelé, kteří svým zaměstnancům leckdy nabízejí různé rehabilitační a rekonvalescenční programy. Švédský zákon kupříkladu nakazuje švédským zaměstnavatelům částečně hradit rehabilitační péči pracovníků.
Zcela jiná situace vládne ve Spojených státech. Franck Marchis, jenž vyučuje na americké Univerzitě Kalifornie, Berkeley, má podle dohody se zaměstnavatelem právo na dvanáct dní nemoci. "V případě, že bych potřeboval zůstat doma déle než dvanáct dní, musel bych si vzít dovolenou," řekl pro Aktuálně.cz 35letý vědec. "Většina soukromých amerických zaměstnavatelů není však tak benevolentní," dodává Marchis.
Bonusy za informace o nemoci
Absence zaměstnanců v práci poškozuje zejména zaměstnavatele. Je proto v jejich zájmu mít o nemocech svých pracovníků co největší přehled.
"Zdravotní náklady v Evropě bezpochyby rostou a zdravotní bonusy zaměstnavatelů jsou u evropských zaměstnanců velmi ceněny," komentuje vysoký evropský standard šéf agentury Mercer Steve Clements.
"Společnosti by však měly mít lepší přístup k informacím o nemocích svých zaměstnanců, aby pro ně mohly vypracovat optimální bonusové programy," dodává Clements.
Cílem těchto programů je ve zkratce řečeno zařadit pracovníka zpět do pracovního procesu. Zákon o ochraně osobních údajů v některých evropských zemích však poskytování informací o zdravotním stavu pracovníka zakazují či omezují.
Společnosti tento problém často řeší dotazníkem, který mohou zaměstnanci vyplnit dobrovolně. Tyto informace by byly podle Clementse ku prospěchu jak zaměstnavatele, tak i zaměstnance.
"V době, kdy je v zaměstnání na zaměstnance vyvíjen vysoký tlak a panuje nejistota, zda si zaměstnání vůbec udrží, je důležité, aby příčiny absence zaměstnanců společnosti rychle identifikovaly a tak mohly pro své zaměstnance vypracovat patřičné programy na podporu jejich zdraví či rekonvalescence," dodává Clements.
