Brusel - Všemi možnými prostředky zkoušeli Belgičané v uplynulých patnácti měsících přimět své politiky, aby se dohodli na sestavení vlády.
Pořádali protestní pochody, vyhrožovali neplacením daní, herec Benoit Poelvoorde vyzval muže, aby se přestali holit, senátorka Marleen Temmermanová se zase obrátila na ženy, aby svým manželům odepřely sex.
Nic ale nepomáhalo. Belgie zůstávala bez nové vlády i po 458 dnech, jež uplynuly od parlamentních voleb.
Průlom přišel až v noci na čtvrtek. Socialista Elio Di Rupo, jehož král Albert II. pověřil koaličním vyjednáváním, mohl konečně oznámit, že osm stran účastnících se rozhovorů dosáhlo "historické dohody".
V jádře sporu bylo šest volebních okrsků na severních předměstích Bruselu, obývaných převážně Vlámy, avšak s významnou frankofonní menšinou. A také nové rozdělení kompetencí mezi oběma částmi země, již několik let vážně ohrožené rozdělením na dva státy.
"Osmi stranám se podařilo překonat hlavní překážky, které v uplynulých letech blokovaly dohodu (mezi oběma komunitami)," citoval deník La Libre Belgique předsedu vlámských liberálů Alexandera de Crooa.
"Dosáhli jsme všeho, čeho bylo zapotřebí k vytvoření vlády," potvrdil Di Rupo.
Čím hůře, tím lépe
Rozhovorů se účastnili vlámští i valonští socialisté, liberálové, křesťanští demokraté a Zelení. Vyloučil se z nich ale již předem vítěz voleb, Nová vlámská aliance (N-VA) Barta De Wevera, požadující více autonomie pro Vlámsko.
De Wever v nedávném rozhovoru pro deník Het Laatste Nieuws proto také prohlásil: "Čím hůře bude, tím lépe pro mou stranu." Na mysli měl nejen koaliční jednání, ale také celkovou atmosféru panující v zemi.
N-VA totiž v posledních průzkumech veřejného mínění, znechuceného vleklými rozhovory a neschopností politiků dohodnout se, svůj volební výsledek ještě zlepšila.
Dosavadní průběh koaličních jednání v něm oprávněně vzbuzoval velké naděje v ohledu na případné vyhlášení nových voleb.
Ještě ve středu večer navíc Di Rupo oznámil, že rozhovory pravděpodobně znovu zkolabují. Aby jednající strany přiměl k dohodě, přispěchal do Bruselu z dovolené ve Francii dokonce sám král.
Hrozba snížení ratingu
Vlámy a Valony přiměla mimo jiné k dohodě hrozba ze strany agentur Standard and Poor's a Fitch, které naznačily, že by mohly snížit úvěrový rating Belgie, který má nyní hodnotu AA+.
Země zmítaná spory mezi oběma komunitami je totiž po Itálii a Řecku nejzadluženějším státem Evropské unie. Dluh se pohybuje dlouhodobě těsně pod úrovní sta procent hrubého domácího produktu.
Ratingové agentury nepřesvědčil ani slib prozatímní vlády vedené vlámským křesťanským demokratem Yvesem Letermem, podle kterého rozpočtový deficit v příštím roce poklesne z loňských 4,1 procenta pod tříprocentní hranici.
Z kusých zpráv, které pronikly do tisku, dohodu umožnila série kompromisů, k nimž se nakonec odhodlali jak Vlámové, tak i Valoni. Těm prvním se totiž podařilo dosáhnout rozdělení sporného regionu Brusel-Hal-Vilvorde a přesunu části důležitých rozhodovacích kompetencí na vlámské oblasti.
Valoni si zase prosadili vytvoření zvláštní "příměstské komunity", jež jim umožní, aby na severobruselských předměstích nebyli při volbách převálcováni Vlámy.
